Prekladový comics v Polsku

Nikoho asi neprekvapí, kdyz na úvod napísu, ze Polsko je stát. Málokoho by taky mela sokovat informace, ze je to stát sousedící s Ceskou republikou a nejspís taky vetsina z vás ví, ze se tam mluví jednou z odnozí slovanských jazyku. Co uz ale nejspís tak moc lidí vedet nebude je to, ze v Polsku vycházelo a i dnes jeste vychází pomerne hodne comicsu. Ne tolik jako v Americe, ale porád dost na to, aby bezný ceský comicsový nadsenec zelenal závistí. A abyste si to závidení mohli porádne vychutnat, pokusím se tady strucne shrnout posledních zhruba 15 let comicsového dení na polském trhu.

Protoze nekde zacít musím, dohodl jsem se sám se sebou, ze za první zahranicní comics v Polsku vyhlásím magazín Komiks-Fantastyka. (Nebude to nejspís úplne pravda, ale berme to treba jako jednu z prvních vlastovek ohlasujících príchod postkomunistického comicsového jara.) Tento casopis vycházel sporadicky v letech 1987 az 1989 jako speciál scifistického casopisu Fantastyka (coz je taková obdoba ceské Ikarie). V jeho deseti císlech mohli ctenári shlédnout príbehy Hanse (Duchateau/Rosinski, 4 díly), Rorka (Andreas, 2díly) a Funky Kovala (Parowski/Rodek/Polch, 2 díly). (Ten poslední je originální polský comics, takze bych ho vlastne ani uvádet nemel, ale chci být úplný.) Pokud by se nejaký vrták pokusil porovnat soucet techto trí sérií s mnou uvádeným císlem deset, nedobral by se shody, a proto k jeho uspokojení uvedu, ze zbývající dve císla byla venována publicistice.

V roce 1990 se tato rada osamostatnila na materském casopise (neco jako vzpoura kolonií) a zkrátila si jméno na Komiks. V této podobe pak existovala dalsích sest let, tedy az do roku 1995, a veru ze to byla pekná léta! Komiks se specializoval na evropská alba, z cehoz vyplynul i jeho formát: velikost A4 (no, plus minus, svázat by se vám to nepodarilo :-), cca 50 stran, uvnitr samostatný príbeh nebo díl nekteré série, a taky trocha publicistiky a pokecu kolem toho. Periodicita puvodne sest císel za rok, mimorádne úspesný byl rok 1993, kdy jich vyslo dokonce deset, pak uz to slo jenom z kopce a poslední císlo neslo oznacení 2/95(32). Ze sérií, které se tu objevily, bych si dovolil jmenovat aspon Hledání ptáka casu (Le Tendre/De Loisel, 4 díly), Vecná válka (Haldeman/Marvano, 3 díly), Valerian (Mezieres/Christin, 4 díly), Burton&Cyb (Segura/Ortiz, 2 díly), Kristálový kord (Goupil/Crisse, 3 díly) a Storm (Lodewijk/Lawrence, 2 díly). V posledních sesti císlech se objevil Zaklínac (Parowski/ Sapkowski/Polch), který sice nepatrí do oblasti prekladového comicsu, ale musím ho tady uvést z toho titulu, ze to byl pocin obecne oznacovaný za prícinu zániku celé série.

Rozmezí let zhruba 1989 az 1992 jsem si pracovne nazval "období evropského boomu" a myslím, ze tento termín dokázu i obhájit. Krome zminovaného Komiksu existovalo v té dobe na polském trhu témer 30 vydavatelu evropských comicsu!!! No… se slovem "existovalo" jsem to mozná trosku prehnal. Rekneme, ze se "objevilo", nebo ze se "mihlo" 30 vydavatelu, vetsina z nich (podobne jako u nás v té dobe) totiz neprezila svuj první, maximálne druhý comics. Pokusy to ale byly pomerne zajímavé. Tak treba vydavatelství Pegasus vydalo po dvou dílech ze sérií Ian Kaledine (Ferry/Vernal), Marine (Corteggiani/Tranchand), Tetful (Eric) a Vasco (Chaillet), coz byly vesmes historické nebo fantasy série. Vydavatelství Lettrex si vzalo na musku kriminální thrillery a obstastnilo ctenáre sériemi Black Jack, Donna Blu, Jolly a Wallestein (autori neuvedeni), bohuzel od kazdé jenom jedním dílem. Vydavatelství Orbita to zkouselo napríklad se sériemi Bruce J. Hawker (Vance, 2 díly), Cubitus (Dupanloup, 1 díl) a Hugo (Dumont/Daniels, 5 dílu), Korona nabídla série XIII (Van Hamme/Vance, 1 díl) a Yakari (Casterman, 1 díl), KAW (Krajowa Agencja Wydawnicza) se vrhla na prepisy slavných knih (napr. Duch z Canterville, Kniha dzunglí, Poslední Mohykán, Pinokio, dokonce i Príhody dobrého vojáka Svejka (!!!), který se ale polsky píse Szwejk :-), ale porád to nikdo necetl (i kdyz v tom posledním prípade se ani moc nedivím…). Neprorazil ani erotický comics, navzdory tomu, ze si oba vydavatelé vsadili na autory velice zvucných jmen, a to konkrétne Manaru (vydavatelství Ages, album Klik) a Serpieriho (vydavatelství Rob Roy, album Monstrum). Vsechno proste bylo marné. Jediná série, která se vzdycky tesila relativne velké prízni, byl Thorgal (Van Hamme/Rosinski). Na tu se vrhla hned tri vydavatelství. Korona a KAW vyprodukovaly první tri díly, nez se zhroutily, Orbita to dotáhla az na sestnáct. (Pozdeji její snazení dokoncil Egmont, ale nepredbíhejme.)

V roce 1990 vstupuje na scénu taky TM-Semic, který ale volí úplne jinou taktiku. Vrhá se totiz na comics americký. Série mají vesmes uniformní vzhled, to znamená americký formát B5, lesklou obálku, méne kvalitní papír uvnitr, tudíz obcas dost vybledlé barvicky. Oproti originálu mají ale vetsí tloustku (v kazdém sesite jsou az dva originální príbehy), nechybí zde listárna "nadsených" ctenáru a obcas relativne zajímavé novinky z dení ve vydavatelských domech DC a Marvel. Cena velice príznivá, sice celou dobu vytrvale stoupá, ale ani v roce 1998 porád jeste neprekracuje v prepoctu nejakých 50 ceských korun. A co je taky velice pozitivní, témer kazdá série si po dobu své existence udrzuje slíbenou mesícní nebo dvoumesícní periodicitu. (Tak co, uz zacínáte závidet?)

Proberme si ted ve strucnosti ty nejdulezitejsí série:

Spiderman - (cervenec 1990 - prosinec 1998, 102 císel) klasické príbehy pubertáckého Spidyho, vaseho oblíbeného hrdiny ze sousedství. Kresebne jsou zajímavá napr. císla 5-9/91 a 1-3/95 v podání Todda McFarlanea, který na Spidermanovi vlastne zacínal, nebo 9-12/92 v podání Erica Larsena. Z príbehu zaujme zejména vychválený "Poslední Kravenuv lov" (1-3/94) nebo "Maximum Carnage" (11/95-5/96). Pocátkem roku 1997 se situace komplikuje, protoze se na scéne objevuje Ben Reilly, který je od Petra Parkera k nerozeznání. Duvod je prostý, Ben je Petruv klon. Nebo je to obrácene? Nebo není originál ani jeden z nich? No proste, "klonovací sága" je natolik zmatená a nic nevysvetlující, ze to cloveka brzo prestane bavit císt. A kdyz uz to trvá dva roky, není se co divit, ze to nakonec Spidymu zlomilo hrbet.

Batman - (prosinec 1990 - zárí 1997, 82 císel) temné príbehy temného rytíre, kterého snad není treba predstavovat. Na poste kreslíru trvalá kvalita, i kdyz vetsinou zádná známá jména. Z hlediska deje jsou asi nejzajímavejsí tri megasérie, a to: "Knightfall" (8/95-6/96) o tom, jak Bane lovil Batmana tak dlouho, az ho ulovil, "Knightquest" (7/96-4/97) o tom, jak na Batmanovo místo nastupuje Azrael a jak pomalu ztrácí kontrolu sám nad sebou, az se nakonec stává vrahem, a "Knightsend" (6/97-9/97) o tom, jak se Bruce Wayne snazí vrátit na svuj post temného ochránce a vystrnadit z nej zesílevsího Azraela. Vysoko nadprumerné kvality dosahují nekteré príbehy prevzaté ze série "Legends of the Dark Knight" (Legendy temného rytíre). Zde bych jmenoval aspon príbeh "Maska" (5/97), ve kterém se Batman dostává do rukou síleného doktora, který ho nadopuje a snazí se ho presvedcit, ze se mu celý jeho superhrdinský zivot jenom zdál, "Banda" (9/94) pojednávající o korupci v policejním sboru, "Obrazy" (1/95), ve kterých se Batman a Joker potkávají úplne poprvé, nebo i u nás známý "Kamenák" (1/91).

Superman - (prosinec 1990 - zárí 1997, 82 císel) kronika nadlidských výkonu muze z Kryptonu. Dle mého názoru scenáristicky i kresebne nejprumernejsí série. Príbehy jsou rutinované, kresba porád stejná, témer nerozeznáte jednotlivé kreslíre od sebe. Srdícko trochu pookreje az se sérií "Doomsday" (5-8/95) ve které se zminovanému Doomsdayovi podarí Supyho zabít. ;-) Ten bohuzel v hrobe nesetrvá dlouho a po trídílném pohrbu (9-11/95) se vrací ze záhrobí za pomoci svého umírajícího adoptivního otce (12/95). Následuje snad jediná opravdu zajímavá série "Vláda Supermanu" (1/96-9/96), ve které se za nového Supermana prohlasuje kde kdo, az se jednomu z nich málem podarí znicit Zemi. Pak uz se v tom autori jenom plácají a kvalita i prodej klesá tak prudce, ze musí nastat pokus o resuscitaci. Ten nese jméno:

Batman&Superman - (ríjen 1997 - prosinec 1998, 15 císel) ve snaze zachránit, co se dá, spojuje vydavatelství TM-Semic obe série do jedné. Sesity mají kolem 70 stran, dve tretiny patrí Batmanovi, zbytek maníkovi v modrém trikotu a s velkým S na hrudi. (Je vám tudíz jasné, kdo to celé potápel!) Batman pokracuje více méne vyrovnanou kvalitou, objevuje se zde nekolik príbehu kreslených mnou velice oblíbeným Kelly Jonesem (1-3/98, 7-9/98, v jeho podání má netopýrí muz dlooouhatááánské usi! :-) a taky dalsí príbehy z Legend, napríklad "Tváre" (4-5/98) a "Ostrí" (8-6/98). Superman si taky udrzuje stabilitu, to znamená, ze jeho kvalita nadále stabilne klesá. Ve chvíli, kdy dostane energetickou krizi a zmení svuj imidz tak, ze vypadá jako reklama na zubní pastu (to nejsou moje slova), je jeho osud a spolu s ním osud celé série zpeceten.

X-men - (kveten(?) 1992 - cervenec 1997, 53 císel) príbehy hodných mutantu pod vedením profesora Xaviera, kterí bojují za svobodu svoji i celého lidstva. V sérii vystupuje velké mnozství postav (je to taky teamovka, co by clovek cekal jiného), vzájemné vztahy jsou slozité a nekdy az neprehledné. Scénáristé vsázejí hlavne na hluboký humanistický podtext, vyslovují se proti xenofobii a nesmyslné nenávisti. Kresebne to místy docela táhne Jim Lee, jinak by ctenár obcas asi ztrácel motivaci. At se snazím sebevíc, nemuzu si vzpomenout na nejaký príbeh, který bych chtel extra vypíchnout, ale prece jenom vzpomenu aspon "Písen exekutora" (1-3/96), ve které se bojuje o Xavieruv zivot, nebo "Fatal Atractions" (1-3/97), kde se X-men utkají s Magnetem a chudácek Wolverine prijde o svoje adamantium. Urcitá symbolika (i kdyz teda nevím presne jaká) by se dala hledat v tom, ze poslední polské císlo obsahuje príbeh o svatbe Scotta Summerse (Cyclops) a Jean Grey.

Punisher - (cervenec 1990 - cervenec(?) 1997, 54 císel) Frank Castle má trochu odlisnou predstavu nez vetsina superhrdinu o tom, co má clovek udelat s dopadeným zlocincem, a tak "crew" v tomto comicsu tece proudem. Scenáristicky nenárocné: Frank prijde, vsechny zabije a odejde. A v dalsím císle zas. Kresba je ale obcas dost zajímavá, treba ta v podání "Texe" Texiery (toho mám opravdu dost rád), Jima Leeho nebo Hoanga Nguyena (jméno prinejmensím stejne zvlástní jako jeho kresba). Jako jedna z mála sérií má Punisher relativne dost rozkolísanou periodicitu, navíc od 42.císla vychází cernobíle, zato ale v tlustém, víc nez stostránkovém formátu s lepeným hrbetem.

Jako jakési doplnkové série vycházely:

Wydania Specialne - (1990 - 1998, 22 císel) obcasník venovaný delsím samostatným príbehum nebo minisériím z vydavatelství Marvel, DC a Dark Horse. Z tech nejlepsích jmenujme Batman vs. Predator (Gibbons/Kubert), Batman/Judge Dredd (Grant/Wagner/ Bisley), Lobo: Poslední Czarnian (Giffen/Grant/Bisley), Aliens vs. Predator (Stradley/ Norwood/Warner), Batman Black and White (ruzní autori) a Lobo: Neamerictí gladiátori (Grant/Wagner/Kennedy). Po dvouleté prestávce zacaly v roce 2000 vycházet s nálepkou "Wydania Specialne" comicsy o Tomb Rider, jaksi se vsak zdráhám ztotoznit je s touto puvodní sérií. Kdybych to totiz udelal, nemohl bych ji pak vyhlasovat za mrtvou a pocet císel by stoupl na 26.

Mega Marvel - (1993-1999, 20 císel) ctvrtletník venovaný výhradne hrdinum Marvel Universe. Predevsím zde byli prostrednictvím minisérií predstavováni hrdinové, kterí v polstine nikdy nemeli vlastní radu, jako napríklad Ghost Rider, Silver Surfer, Fantastic Four, Hulk, Daredevil, Avengers, Captain America, Thor a Iron Man. Objevilo se zde ale i nekolik príbehu zavedených hrdinu, jako byl Spiderman ("Torment" v podání Todda McFarlana), Wolverine ("Weapon X" od Barry Windsor-Smithe) nebo crossover Wolverine/Gambit s názvem "Obeti" (autori Loeb/Sale).

To by tak byly série, které toho vydrzely nejvíc. Pak se na trhu objevila rada dalsích sérií, vetsina zhruba v tech letech 1992-1995, kdy se comicsu v Polsku jeste relativne darilo. Málokterá z nich vsak prezila delsí dobu. Vzpomenme treba série Conan (1993-1994, 9 císel), Fantom (1992-1993, 7 císel), G.I.Joe (1992-1996, 33 císel), Green Lantern (1992-1994, 10 císel), Transformers (1991-1995, 24 císel) a Teenage Mutant Hero Turtles (1994-1997, 18 císel).

Nekteré série byly od zacátku koncipovány jako minisérie. Takto se na trh dostalo sest sesitu ze sveta Star Wars (jedná se o príbehy "Temné Impérium" I a II, autori Kennedy/ Weitch), nebo rovnez sestidílné Wild C.A.T.S. v podání Jima Lee a Erica Larsena.

Vyjmenovávat úplne vsechno, co TM-Semic za dobu své existence spáchal, by asi nemelo smysl. Reknu jenom, ze mají na konte dohromady 41 titulu, které by se s primhourením oka daly povazovat za comicsy. (No uznejte, mluvit tady o Muminech, nebo Ruzovém Panterovi by asi bylo dost zvrhlé.)

TM-Semic jeste svoji existenci neukoncil, i kdyz to s ním vypadá rekl bych velice blede a uz minimálne tri roky budí dojem, ze balancuje nad propastí v jakémsi pomyslném havarovaném autáku a uz se více méne jenom ceká na to, jestli si nejaký kolem letící racek sedne na ten spatný konec, nebo ne. Abych jim ale nekrivdil (treba se jeste vzpamatují), mel bych ríct neco o tom, co dodávají na polský trh momentálne. Zivých sérií je podle mého vedomí a svedomí tri az pet:

Tomb Raider - (2000 - soucasnost, 4 císla) která se schovává pod hlavickou speciálních vydání (i kdyz jejich vydávání bylo v roce 1998 formálne ukonceno). Vychází velice sporadicky a jejím pretrváváním mezi zivými si nejsem zcela jist.

Top Komiks - (1998 - soucasnost, 15 císel) který je jakýmsi oficiálním pokracovatelem Wydani Specialnych. Puvodne mel snahu vydávat tlusté sesity s lepeným hrbetem a bombastickým obsahem, proto jste zde mohli objevit minisérie jako Batman vs. Predator III (Dixon/ Damaggio/Garrahy), Superman vs. Aliens (Jurgens/Nowlan/ Wright), nebo Batman: Halloween (Loeb/Sale). Pozdeji se to zvrhlo, a ted uz tu vychází jenom Lobo (napr. Lobo/Maska (Arcudi/Grant/Mahnke/Williams), Kontrakt na "bouha" (Dixon/Damaggio/ Garrahy), Smrt a dane (Giffen/Grant/Horley/Vasquez) a dalsí).

Mega Komiks - (1998 - soucasnost, 13 císel) který je pro zmenu jakoby pokracovatelem Mega Marvelu. Nespecializuje se vsak uz na Marvel Comics, práve naopak. Po dvou prvních císlech, ve kterých vysel Silver Surfer v podání Moebia a príbeh "Heroes Return", prebírá taktovku definitivne Dark Horse a chrlí na nás záplavu vetrelcu a lovcu. Tak napríklad: Aliens vs. Predator: Válka (Stradley/Hall/Manley/Warner), Aliens: Labyrint (Woodring/Plukett/ Hollinsworth), Aliens: Xenogenesis (Bierbaum/Ross/Pepoy/Jackson) a mnohé jiné.

Spawn - (1997 - soucasnost, 23 císel) mel bombastický nástup v dobe, kdy vetsina ostatních sérií uz byla mrtvá nebo v krecích dokonávala. Chvilku se zdálo, ze "Image rules!", ale dlouho to nevydrzelo. (Nejspís ctenári prohlédli za McFarlanovu geniální kresbu a objevili melký a rozvleklý dej.) Dnes se dalsí císla objevují velice nepravidelne a s dlouhými prestávkami, takze nikdo nemuze tusit, které z nich bude definitivne poslední. Co se ale týce formálního provedení, je to první a navzdy asi i poslední TM-Semic comics, který vypadá tak, jak by vypadat mel, to znamená tvrdá lesklá obálka a lesklý krídový papír uvnitr. To se pochopitelne odrází v cene, takze za jeden polský sesit, který obsahuje dva sesity americké, zaplatíte v prepoctu skoro 70 penez ceských. (Sokováni? :-)

Top Manga - (1998 - ?, 9 císel) u této série si opravdu nejsem jistý, jestli jeste je nebo není zivá. Spís je asi mrtvá, protoze poslední císlo je z roku 2000, ale u TM-Semic clovek nikdy neví. Z tech devíti císel si pro sebe první ctyri zabral Masamune Shirow se svým Appleseedem (kniha I a II), do dalsích trech se zrádne vetrel Adam Warren s Dirty Pair (ten chlap je fakt vlezlý, a jeste má tu drzost tvrdit, ze delá mangu!!! :-( ) a zatím poslední dve císla okupuje Johji Manabe a jeho drací princezna (Drakuun - Rise of the Dragon Princess).

Tak. A to je uz o TM-Semic opravdu vsechno. Udelali toho pro comics v Polsku hodne, a proto jsem s nimi musel taky zaplácat hodne místa, ale ted uz zmeníme téma. Dalsím pánem na holení je vydavatelství Egmont. Polská pobocka tohoto evropského vydavatelského giganta (Egmont-Polska) existuje uz peknou radu let, stejne jako treba pobocka ceská. Dlouho se ale v oblasti comicsu nijak neprojevovala ani neangazovala. V poklidu si vydávala obrázkové knízky pro deti, predevsím pak prepisy Disneyovských kreslených pohádek, spolu s tím taky sesity s omalovánkami, vystrihovánkami, tajenkami, a tak dále. Dokázete si to asi vsichni zive predstavit. Casopisy plné obrázku s bublinkami se objevovaly taky, ale byly to zálezitosti typu Kacer Donald, Mickey Mouse, Bugs Bunny, Tom a Jerry nebo Smoulové. Jediným opravdu zásluzným pocinem bylo v první polovine devadesátých let vydání vsech triceti alb s Asterixem, a pak taky nesmelý a nedotazený pokus s Thorgalem (díly 17-19).

Pak se ale nastestí situace zmenila. Egmont nejspís vycítil narustající comicsové vakuum vznikající s ústupem TM-Semicu a v kvetnu 1998 vrhl na pulty novinových stánku první císlo magazínu Swiat Komiksu (Svet comicsu). Casopis svým vzhledem nejvíc pripomíná dnes uz pohrbený Comics od Calibre: formát A4, lesklý, ale tenký papír, rozsah zhruba 64 stran. Puvodní periodicita jeden mesíc, po deseti císlech vsak museli zvolnit, takze dnes je SK dvoumesícník. Po stránce formální spadají otiskované príbehy do trech kategorií: krátké uzavrené príbehy, delsí príbehy otiskované na pokracování a jednostránkové "vtipy". Jedno mají ale vsechny spolecné a to bych mel asi zduraznit: vsechny pocházejí zásadne z evropské provenience, takze jsou to bud díla puvodem francouzská, belgická nebo maximálne britská (z magazínu AD 2000), v pozdejsích císlech pak dokonce i puvodní polská.

Co do obsahu i rozsahu se magazín neustále vyvíjí. Puvodní cílovou skupinou meli být teenageri, proto byla snaha vybírat hlavne nenárocné, humorné, maximálne lehce tajemstvím zavánející príbehy. Jako príklady uvedu série Umpa-Pa (Goscinny/Uderzo), Nabuchodinozaur (Herlé/Widenlocher), Fantastická cesta (Le Benedicte/Rosinsky), Iznogud (Goscinny/Tabary), Kid Paddle (Midam), Vektor 13 (ruzní autori) nebo Pulp Sci-fi (ruzní autori).

Pozdeji v redakci pochopili, ze SK ctou dokonce i starsí lidé, proto se zacaly objevovat série jako Sláine (Mills/ruzní autori), Soudce Dredd (ruzní autori), Sinister&Dexter (ruzní autori), Kapitán Blueberry (Charlier/Giraud), Golden City (Pecqueur/Malfin), Skorpión (Desberg/ Marini) nebo nejnovejsí pecka Usagi Yojimbo (Stan Sakai). (U toho posledního by me ale pozorný ctenár nachytal na hruskách, protoze nepatrí do evropského comicsu. Ale co se dá delat, není pravidlo, které by nemelo výjimky. Jo, a kdyz uz si teda podrezávám vetev sám pod sebou, hned taky prozradím, ze v císlech 23-24 vysel Hellboy, takze výjimka císlo dva.)

No a protoze se Swiat Komiksu osvedcil, ctenárum se to líbilo a chteli porád víc a víc, prikrocil Egmont k dalsímu geniálnímu kroku, kterým bylo zrízení tak zvaného Klubu Swiata Komiksu (KSK). V rámci této sekce dochází k tomu, ze série, které se tesí nejvetsí popularite, nebo i série, které zatím nikdo v Polsku nezná, ale Egmont jim verí, vycházejí v podobe samostatných alb. Jako první se tak na trhu ocitl Sláine a to jak dvoudílné Poklady Británie (Mills/Power), tak trídílný Rohatý Buh (Mills/Bisley). Následovali Lucky Luke (Goscinny/ Morris, 7 alb), Iznogud (Goscinny/Tabary, 5 alb), Thorgal (Van Hamme/Rosinski, díly 20-25 plus dotisky starsích dílu), Armada (Morvan/Buchet, 3 alba), Kid Paddle (Midam, 2 alba), Hans (Duchateau/Rosinski/Kas, 3 alba), Aquablue (Cailleteau/Tota/Vatine, 3 alba), Cikán (Marini/Smolders, 2 alba), a tak dále, a tak podobne, co se tady budu rozepisovat a nicit zbytecne klávesnici. V tuto chvíli má poslední vydané album podle mého vedomí a svedomí poradové císlo 80, ale v dobe, kdy tento clánek budete císt, uz to nejspís nebude pravda, protoze alba pribývají rychlostí 6 az 8 za mesíc. (Porád je tady jeste nekdo, kdo nezávidí? :-)

Povzbuzeni úspechem Egmontu a jeho KSK, zacali se v Polsku znovu objevovat dalsí vydavatelé sázející na evropská comicsová alba. Je to treba Siedmiorog, který se znovu pustil do vydávání série XIII (Van Hamme/Vance, zatím 9 dílu, v tvrdých deskách), ale hlavne pak vydavatelství Twój Komiks, které chrlí doslova záplavu mne dosud málo známých nebo úplne neznámých sérií. Vzpomenu tu aspon: Vládci chmelu (Van Hamme/Vallés), Modré kabáty (Cauvin/Salvérius), Gaston (Franquin/Jidéhem), V kruhu podezrení (Kraehn) a Largo Winch (Van Hamme/Franq). Z kazdé série vyslo doposud jedno az tri alba, a protoze nekteré z nich mají seznam dílu docela dost dlouhý, uvidíme, jestli se je nekdy podarí vydat opravdu kompletne, nebo jestli to zase skoncí fiaskem.

A ted bude dalsí zmena, protoze si musíme ríct jeste neco o manze. Ta má v Polsku v soucasné dobe velice silnou pozici a je porád jeste na vzestupu.

Jakési první pseudopokusy vyuzít toto gigantické odvetví comicsu vyvíjel v letech 1997 az 1999 TM-Semic, který produkoval sérii s názvem "Czarodziejka z Ksiezyca" (cili Carodejka z Mesíce). Znalejsí veci uz tusí, ze se jednalo o sérii Sailor Moon (autorka Naoko Takeuchi), nicméne ne o její mangovou podobu, ale o jakési fotoseriály zalozené na animované predloze. Opravdovou osmnáctidílnou mangu Sailor Moon vydalo krátce nato vydavatelství J.P.F. (Japonica Polonica Fantastica), címz na polský trh vstoupil zatím nejvetsí vydavatel mangy.

Protoze Sailormoonky mely extrémní úspech (jeste i dnes muzete na polských conech, a predevsím manga-conech, potkat náctileté dívenky prevlecené za své idolky), vrhlo se J.P.F. smele na dalsí série. Nejdrív to byl v roce 1999 startující Dr.Slump (Akira Toriyama), krátce nato Neon Genesis Evangelion (Yoshiyuki Sadamoto), pak se od roku 2000 pridávají jeste Akira (Katsuhiro Otomo), X (Clamp), Oh! My Goddess (Kosuke Fujishima) a Fushigi Yuugi (Yuu Watase). Nesmím zapomenout ani na speciální sberatelská vydání Plastic Little a Chirality (oboje Satoshi Uroshihara), která byla vydána jenom v omezeném nákladu podle predem zaslaných objednávek a do normálního prodeje se nikdy nedostala. Zatím poslední novinkou (od února 2001) je série Dragon Ball (Akira Toriyama), která má jako jediná mesícní (a ted uz snad i dvoutýdenní!!!) periodicitu, takze ostatní série velice rychle dohání v poctu dílu (ty totiz vycházejí jednou za dva nebo za tri mesíce).

Krátká didaktická vsuvka pro ty, kterí si nedokázou mangu predstavit: v polském provedení jsou to knízecky s lepeným hrbetem, velikostí odpovídající beznému paperbacku (dobre se nosí v kapse, dají se císt v tramvaji apod. :-) Jenom Akira je formátem vetsí (zhruba jako SinCity) a Neon Genesis Evangelion má vzhled amerického sesitu (az na to, ze je tlustsí). Jednotlivé díly (polsky zvané "tomy") mají prumerne 180 az 200 stran, které jsou pochopitelne vsechny cernobílé (teda skoro vsechny, s výjimkou nekolika prvních stránek v Oh! My Goddess a Akirovy). Nekteré série se ctou normálne jako nase knihy, ostatní jsou ponechané v puvodním usporádání, takze se ctou odzadu dopredu a zprava doleva. Ceny se pohybují od 130 do 170 ceských korun za díl, pardon, za "tom". Konec vsuvky.

Druhým vydavatelem, který se angazuje ve vydávání mangy v Polsku je vydavatelství Waneko. Je to vydavatelství malinkaté a mangy, které produkuje jsou velice netradicní (a taky malinkaté, jeste mnohem mensí, nez ty od J.P.F., je to skoro formát A7!), ale zároven velice kvalitní. Svoji cinnost odstartovalo riskantním pocinem s názvem Czesc, Michael! (Ahoj Michaeli!, autor Kobayashi Makoto), coz je jakási japonská variace na Garfielda. Knízecka budí veliké rozpaky a neduveru, ovsem jenom do té doby, nez ji clovek vezme do ruky a zacte se. Pak uz je navzdy ztracen a jenom kricí: "Víc! Chci víc!!!" Druhá série nese jméno Locke Superczlowiek (Locke Superclovek, autor Hijiri Yuki) a pojednává o osudech mutanta Lockeho, který, ac je velice stár, vypadá porád jako sestnáctiletý výrostek. Na plose nekolika staletí a témer poloviny Galaxie sledujeme epický príbeh vypravující o pocátcích osidlování kosmu, o bojích osamostatnujících se kolonií s federální vládou, o problémech s mutanty, cyborgy i roboty a o mnoha dalsích vecech. Tretí a poslední sérií vydavatelství Waneko je manga Tu detektyw Jez (Tady detektiv Jezek, autor Hirokane Kenshi), ve které pro zmenu sledujeme zivotní osudy mladého soukromého detektiva zvaného Jezek a jeho kolegu ze soukromé detektivní kanceláre Akatsuka. Kdo by cekal akcní thriller plný strelby z obrovských pistolí a automobilových honicek, bude zklamán. Tato manga patrí do kategorie "gekiga", cili manga o normálním zivote normálních lidí. I navzdory tomu ji osobne povazuji za to nejlepsí, co zatím z mangy v Polsku vyslo.

Waneko krome toho vydalo taky nekolikadílnou publikaci s názvem Jak se kreslí manga, coz je velice dobrý a velice oblíbený "manuál" pro zacínající kreslíre comicsu. Na podzim roku 2001 odstartoval taky mangový magazín s názvem Mangamix, ve kterém vychází na pokracování tri ruzné mangy. Zatím vsechny vypadají docela zajímave (jednou z nich je dokonce Black Jack od samotného "boha mangy" Osamu Tezuky!!!) a Waneko slibuje, ze pokud bude nekterá opravdu úspesná, dostane vlastní radu.

S mangou souvisí jeste poslední informace. Od roku 1997 vychází v Polsku magazín Kawaii, který se venuje manze a anime v teoretické rovine. Je plný informací, novinek, clánku, recenzí, profilu a mnoha dalsích rubrik (treba o kreslení, nebo o Japonsku obecne), takze kazdý pravý otaku si pocte do sytosti.

Tak. Uff. A to je uz opravdu a definitivne konec tohoto blábolu. Stejne velice pochybuji, ze se nekdo dalsí, krome mne, dostal az sem. (Jestli jo, at se mi ozve, má u me lízátko. :-)

A kdyby to prece jenom nekomu nestacilo a chtel by vedet o comicsech v Polsku víc, at klikne na www.serwis-komiksowy.pl. Tam najde kompletní databázi existujících polských comicsu jak zahranicních tak polských autoru, vcetne obálek a strucných obsahu, a pak taky dalsí informace a odkazy na internetové adresy. Stací se jenom prokousat tou polstinou, ale to není az takový problém. Aspon se procvicíte. Mám na mysli: pred tím, nez si vyrazíte do Polska na nákup comicsu…

Autor: Ludovít Plata
Tento clánek byl publikován 3.7.2002 - dalsí clánky od tohoto autora