Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Překladový comics v Polsku

Nikoho asi nepřekvapí, když na úvod napíšu, že Polsko je stát. Málokoho by taky měla šokovat informace, že je to stát sousedící s Českou republikou a nejspíš taky většina z vás ví, že se tam mluví jednou z odnoží slovanských jazyků. Co už ale nejspíš tak moc lidí vědět nebude je to, že v Polsku vycházelo a i dnes ještě vychází poměrně hodně comicsů. Ne tolik jako v Americe, ale pořád dost na to, aby běžný český comicsový nadšenec zelenal závistí. A abyste si to závidění mohli pořádně vychutnat, pokusím se tady stručně shrnout posledních zhruba 15 let comicsového dění na polském trhu.

Protože někde začít musím, dohodl jsem se sám se sebou, že za první zahraniční comics v Polsku vyhlásím magazín Komiks-Fantastyka. (Nebude to nejspíš úplně pravda, ale berme to třeba jako jednu z prvních vlaštovek ohlašujících příchod postkomunistického comicsového jara.) Tento časopis vycházel sporadicky v letech 1987 až 1989 jako speciál scifistického časopisu Fantastyka (což je taková obdoba české Ikarie). V jeho deseti číslech mohli čtenáři shlédnout příběhy Hanse (Duchateau/Rosiński, 4 díly), Rorka (Andreas, 2díly) a Funky Kovala (Parowski/Rodek/Polch, 2 díly). (Ten poslední je originální polský comics, takže bych ho vlastně ani uvádět neměl, ale chci být úplný.) Pokud by se nějaký vrták pokusil porovnat součet těchto tří sérií s mnou uváděným číslem deset, nedobral by se shody, a proto k jeho uspokojení uvedu, že zbývající dvě čísla byla věnována publicistice.

V roce 1990 se tato řada osamostatnila na mateřském časopise (něco jako vzpoura kolonií) a zkrátila si jméno na Komiks. V této podobě pak existovala dalších šest let, tedy až do roku 1995, a věru že to byla pěkná léta! Komiks se specializoval na evropská alba, z čehož vyplynul i jeho formát: velikost A4 (no, plus minus, svázat by se vám to nepodařilo :-), cca 50 stran, uvnitř samostatný příběh nebo díl některé série, a taky trocha publicistiky a pokeců kolem toho. Periodicita původně šest čísel za rok, mimořádně úspěšný byl rok 1993, kdy jich vyšlo dokonce deset, pak už to šlo jenom z kopce a poslední číslo neslo označení 2/95(32). Ze sérií, které se tu objevily, bych si dovolil jmenovat aspoň Hledání ptáka času (Le Tendre/De Loisel, 4 díly), Věčná válka (Haldeman/Marvano, 3 díly), Valerian (Mezieres/Christin, 4 díly), Burton&Cyb (Segura/Ortiz, 2 díly), Krišťálový kord (Goupil/Crisse, 3 díly) a Storm (Lodewijk/Lawrence, 2 díly). V posledních šesti číslech se objevil Zaklínač (Parowski/ Sapkowski/Polch), který sice nepatří do oblasti překladového comicsu, ale musím ho tady uvést z toho titulu, že to byl počin obecně označovaný za příčinu zániku celé série.

Rozmezí let zhruba 1989 až 1992 jsem si pracovně nazval "období evropského boomu" a myslím, že tento termín dokážu i obhájit. Kromě zmiňovaného Komiksu existovalo v té době na polském trhu téměř 30 vydavatelů evropských comicsů!!! No… se slovem "existovalo" jsem to možná trošku přehnal. Řekněme, že se "objevilo", nebo že se "mihlo" 30 vydavatelů, většina z nich (podobně jako u nás v té době) totiž nepřežila svůj první, maximálně druhý comics. Pokusy to ale byly poměrně zajímavé. Tak třeba vydavatelství Pegasus vydalo po dvou dílech ze sérií Ian Kaledine (Ferry/Vernal), Marine (Corteggiani/Tranchand), Tetful (Eric) a Vasco (Chaillet), což byly vesměs historické nebo fantasy série. Vydavatelství Lettrex si vzalo na mušku kriminální thrillery a obšťastnilo čtenáře sériemi Black Jack, Donna Blu, Jolly a Wallestein (autoři neuvedeni), bohužel od každé jenom jedním dílem. Vydavatelství Orbita to zkoušelo například se sériemi Bruce J. Hawker (Vance, 2 díly), Cubitus (Dupanloup, 1 díl) a Hugo (Dumont/Daniels, 5 dílů), Korona nabídla série XIII (Van Hamme/Vance, 1 díl) a Yakari (Casterman, 1 díl), KAW (Krajowa Agencja Wydawnicza) se vrhla na přepisy slavných knih (např. Duch z Canterville, Kniha džunglí, Poslední Mohykán, Pinokio, dokonce i Příhody dobrého vojáka Švejka (!!!), který se ale polsky píše Szwejk :-), ale pořád to nikdo nečetl (i když v tom posledním případě se ani moc nedivím…). Neprorazil ani erotický comics, navzdory tomu, že si oba vydavatelé vsadili na autory velice zvučných jmen, a to konkrétně Manaru (vydavatelství Ages, album Klik) a Serpieriho (vydavatelství Rob Roy, album Monstrum). Všechno prostě bylo marné. Jediná série, která se vždycky těšila relativně velké přízni, byl Thorgal (Van Hamme/Rosiński). Na tu se vrhla hned tři vydavatelství. Korona a KAW vyprodukovaly první tři díly, než se zhroutily, Orbita to dotáhla až na šestnáct. (Později její snažení dokončil Egmont, ale nepředbíhejme.)

V roce 1990 vstupuje na scénu taky TM-Semic, který ale volí úplně jinou taktiku. Vrhá se totiž na comics americký. Série mají vesměs uniformní vzhled, to znamená americký formát B5, lesklou obálku, méně kvalitní papír uvnitř, tudíž občas dost vybledlé barvičky. Oproti originálu mají ale větší tloušťku (v každém sešitě jsou až dva originální příběhy), nechybí zde listárna "nadšených" čtenářů a občas relativně zajímavé novinky z dění ve vydavatelských domech DC a Marvel. Cena velice příznivá, sice celou dobu vytrvale stoupá, ale ani v roce 1998 pořád ještě nepřekračuje v přepočtu nějakých 50 českých korun. A co je taky velice pozitivní, téměř každá série si po dobu své existence udržuje slíbenou měsíční nebo dvouměsíční periodicitu. (Tak co, už začínáte závidět?)

Proberme si teď ve stručnosti ty nejdůležitější série:

Spiderman - (červenec 1990 - prosinec 1998, 102 čísel) klasické příběhy puberťáckého Spidyho, vašeho oblíbeného hrdiny ze sousedství. Kresebně jsou zajímavá např. čísla 5-9/91 a 1-3/95 v podání Todda McFarlanea, který na Spidermanovi vlastně začínal, nebo 9-12/92 v podání Erica Larsena. Z příběhů zaujme zejména vychválený "Poslední Kravenův lov" (1-3/94) nebo "Maximum Carnage" (11/95-5/96). Počátkem roku 1997 se situace komplikuje, protože se na scéně objevuje Ben Reilly, který je od Petra Parkera k nerozeznání. Důvod je prostý, Ben je Petrův klon. Nebo je to obráceně? Nebo není originál ani jeden z nich? No prostě, "klonovací sága" je natolik zmatená a nic nevysvětlující, že to člověka brzo přestane bavit číst. A když už to trvá dva roky, není se co divit, že to nakonec Spidymu zlomilo hřbet.

Batman - (prosinec 1990 - září 1997, 82 čísel) temné příběhy temného rytíře, kterého snad není třeba představovat. Na postě kreslířů trvalá kvalita, i když většinou žádná známá jména. Z hlediska děje jsou asi nejzajímavější tři megasérie, a to: "Knightfall" (8/95-6/96) o tom, jak Bane lovil Batmana tak dlouho, až ho ulovil, "Knightquest" (7/96-4/97) o tom, jak na Batmanovo místo nastupuje Azrael a jak pomalu ztrácí kontrolu sám nad sebou, až se nakonec stává vrahem, a "Knightsend" (6/97-9/97) o tom, jak se Bruce Wayne snaží vrátit na svůj post temného ochránce a vystrnadit z něj zešílevšího Azraela. Vysoko nadprůměrné kvality dosahují některé příběhy převzaté ze série "Legends of the Dark Knight" (Legendy temného rytíře). Zde bych jmenoval aspoň příběh "Maska" (5/97), ve kterém se Batman dostává do rukou šíleného doktora, který ho nadopuje a snaží se ho přesvědčit, že se mu celý jeho superhrdinský život jenom zdál, "Banda" (9/94) pojednávající o korupci v policejním sboru, "Obrazy" (1/95), ve kterých se Batman a Joker potkávají úplně poprvé, nebo i u nás známý "Kameňák" (1/91).

Superman - (prosinec 1990 - září 1997, 82 čísel) kronika nadlidských výkonů muže z Kryptonu. Dle mého názoru scenáristicky i kresebně nejprůměrnější série. Příběhy jsou rutinované, kresba pořád stejná, téměř nerozeznáte jednotlivé kreslíře od sebe. Srdíčko trochu pookřeje až se sérií "Doomsday" (5-8/95) ve které se zmiňovanému Doomsdayovi podaří Supyho zabít. ;-) Ten bohužel v hrobě nesetrvá dlouho a po třídílném pohřbu (9-11/95) se vrací ze záhrobí za pomoci svého umírajícího adoptivního otce (12/95). Následuje snad jediná opravdu zajímavá série "Vláda Supermanů" (1/96-9/96), ve které se za nového Supermana prohlašuje kde kdo, až se jednomu z nich málem podaří zničit Zemi. Pak už se v tom autoři jenom plácají a kvalita i prodej klesá tak prudce, že musí nastat pokus o resuscitaci. Ten nese jméno:

Batman&Superman - (říjen 1997 - prosinec 1998, 15 čísel) ve snaze zachránit, co se dá, spojuje vydavatelství TM-Semic obě série do jedné. Sešity mají kolem 70 stran, dvě třetiny patří Batmanovi, zbytek maníkovi v modrém trikotu a s velkým S na hrudi. (Je vám tudíž jasné, kdo to celé potápěl!) Batman pokračuje více méně vyrovnanou kvalitou, objevuje se zde několik příběhů kreslených mnou velice oblíbeným Kelly Jonesem (1-3/98, 7-9/98, v jeho podání má netopýří muž dlooouhatááánské uši! :-) a taky další příběhy z Legend, například "Tváře" (4-5/98) a "Ostří" (8-6/98). Superman si taky udržuje stabilitu, to znamená, že jeho kvalita nadále stabilně klesá. Ve chvíli, kdy dostane energetickou krizi a změní svůj imidž tak, že vypadá jako reklama na zubní pastu (to nejsou moje slova), je jeho osud a spolu s ním osud celé série zpečetěn.

X-men - (květen(?) 1992 - červenec 1997, 53 čísel) příběhy hodných mutantů pod vedením profesora Xaviera, kteří bojují za svobodu svoji i celého lidstva. V sérii vystupuje velké množství postav (je to taky teamovka, co by člověk čekal jiného), vzájemné vztahy jsou složité a někdy až nepřehledné. Scénáristé vsázejí hlavně na hluboký humanistický podtext, vyslovují se proti xenofobii a nesmyslné nenávisti. Kresebně to místy docela táhne Jim Lee, jinak by čtenář občas asi ztrácel motivaci. Ať se snažím sebevíc, nemůžu si vzpomenout na nějaký příběh, který bych chtěl extra vypíchnout, ale přece jenom vzpomenu aspoň "Píseň exekutora" (1-3/96), ve které se bojuje o Xavierův život, nebo "Fatal Atractions" (1-3/97), kde se X-men utkají s Magnetem a chudáček Wolverine přijde o svoje adamantium. Určitá symbolika (i když teda nevím přesně jaká) by se dala hledat v tom, že poslední polské číslo obsahuje příběh o svatbě Scotta Summerse (Cyclops) a Jean Grey.

Punisher - (červenec 1990 - červenec(?) 1997, 54 čísel) Frank Castle má trochu odlišnou představu než většina superhrdinů o tom, co má člověk udělat s dopadeným zločincem, a tak "crew" v tomto comicsu teče proudem. Scenáristicky nenáročné: Frank přijde, všechny zabije a odejde. A v dalším čísle zas. Kresba je ale občas dost zajímavá, třeba ta v podání "Texe" Texiery (toho mám opravdu dost rád), Jima Leeho nebo Hoanga Nguyena (jméno přinejmenším stejně zvláštní jako jeho kresba). Jako jedna z mála sérií má Punisher relativně dost rozkolísanou periodicitu, navíc od 42.čísla vychází černobíle, zato ale v tlustém, víc než stostránkovém formátu s lepeným hřbetem.

Jako jakési doplňkové série vycházely:

Wydania Specialne - (1990 - 1998, 22 čísel) občasník věnovaný delším samostatným příběhům nebo minisériím z vydavatelství Marvel, DC a Dark Horse. Z těch nejlepších jmenujme Batman vs. Predator (Gibbons/Kubert), Batman/Judge Dredd (Grant/Wagner/ Bisley), Lobo: Poslední Czarnian (Giffen/Grant/Bisley), Aliens vs. Predator (Stradley/ Norwood/Warner), Batman Black and White (různí autoři) a Lobo: Neameričtí gladiátoři (Grant/Wagner/Kennedy). Po dvouleté přestávce začaly v roce 2000 vycházet s nálepkou "Wydania Specialne" comicsy o Tomb Rider, jaksi se však zdráhám ztotožnit je s touto původní sérií. Kdybych to totiž udělal, nemohl bych ji pak vyhlašovat za mrtvou a počet čísel by stoupl na 26.

Mega Marvel - (1993-1999, 20 čísel) čtvrtletník věnovaný výhradně hrdinům Marvel Universe. Především zde byli prostřednictvím minisérií představováni hrdinové, kteří v polštině nikdy neměli vlastní řadu, jako například Ghost Rider, Silver Surfer, Fantastic Four, Hulk, Daredevil, Avengers, Captain America, Thor a Iron Man. Objevilo se zde ale i několik příběhů zavedených hrdinů, jako byl Spiderman ("Torment" v podání Todda McFarlana), Wolverine ("Weapon X" od Barry Windsor-Smithe) nebo crossover Wolverine/Gambit s názvem "Oběti" (autoři Loeb/Sale).

To by tak byly série, které toho vydržely nejvíc. Pak se na trhu objevila řada dalších sérií, většina zhruba v těch letech 1992-1995, kdy se comicsu v Polsku ještě relativně dařilo. Málokterá z nich však přežila delší dobu. Vzpomeňme třeba série Conan (1993-1994, 9 čísel), Fantom (1992-1993, 7 čísel), G.I.Joe (1992-1996, 33 čísel), Green Lantern (1992-1994, 10 čísel), Transformers (1991-1995, 24 čísel) a Teenage Mutant Hero Turtles (1994-1997, 18 čísel).

Některé série byly od začátku koncipovány jako minisérie. Takto se na trh dostalo šest sešitů ze světa Star Wars (jedná se o příběhy "Temné Impérium" I a II, autoři Kennedy/ Weitch), nebo rovněž šestidílné Wild C.A.T.S. v podání Jima Lee a Erica Larsena.

Vyjmenovávat úplně všechno, co TM-Semic za dobu své existence spáchal, by asi nemělo smysl. Řeknu jenom, že mají na kontě dohromady 41 titulů, které by se s přimhouřením oka daly považovat za comicsy. (No uznejte, mluvit tady o Muminech, nebo Růžovém Panterovi by asi bylo dost zvrhlé.)

TM-Semic ještě svoji existenci neukončil, i když to s ním vypadá řekl bych velice bledě a už minimálně tři roky budí dojem, že balancuje nad propastí v jakémsi pomyslném havarovaném auťáku a už se více méně jenom čeká na to, jestli si nějaký kolem letící racek sedne na ten špatný konec, nebo ne. Abych jim ale nekřivdil (třeba se ještě vzpamatují), měl bych říct něco o tom, co dodávají na polský trh momentálně. Živých sérií je podle mého vědomí a svědomí tři až pět:

Tomb Raider - (2000 - současnost, 4 čísla) která se schovává pod hlavičkou speciálních vydání (i když jejich vydávání bylo v roce 1998 formálně ukončeno). Vychází velice sporadicky a jejím přetrváváním mezi živými si nejsem zcela jist.

Top Komiks - (1998 - současnost, 15 čísel) který je jakýmsi oficiálním pokračovatelem Wydani Specialnych. Původně měl snahu vydávat tlusté sešity s lepeným hřbetem a bombastickým obsahem, proto jste zde mohli objevit minisérie jako Batman vs. Predator III (Dixon/ Damaggio/Garrahy), Superman vs. Aliens (Jurgens/Nowlan/ Wright), nebo Batman: Halloween (Loeb/Sale). Později se to zvrhlo, a teď už tu vychází jenom Lobo (např. Lobo/Maska (Arcudi/Grant/Mahnke/Williams), Kontrakt na "bouha" (Dixon/Damaggio/ Garrahy), Smrt a daně (Giffen/Grant/Horley/Vasquez) a další).

Mega Komiks - (1998 - současnost, 13 čísel) který je pro změnu jakoby pokračovatelem Mega Marvelu. Nespecializuje se však už na Marvel Comics, právě naopak. Po dvou prvních číslech, ve kterých vyšel Silver Surfer v podání Moebia a příběh "Heroes Return", přebírá taktovku definitivně Dark Horse a chrlí na nás záplavu vetřelců a lovců. Tak například: Aliens vs. Predator: Válka (Stradley/Hall/Manley/Warner), Aliens: Labyrint (Woodring/Plukett/ Hollinsworth), Aliens: Xenogenesis (Bierbaum/Ross/Pepoy/Jackson) a mnohé jiné.

Spawn - (1997 - současnost, 23 čísel) měl bombastický nástup v době, kdy většina ostatních sérií už byla mrtvá nebo v křečích dokonávala. Chvilku se zdálo, že "Image rules!", ale dlouho to nevydrželo. (Nejspíš čtenáři prohlédli za McFarlanovu geniální kresbu a objevili mělký a rozvleklý děj.) Dnes se další čísla objevují velice nepravidelně a s dlouhými přestávkami, takže nikdo nemůže tušit, které z nich bude definitivně poslední. Co se ale týče formálního provedení, je to první a navždy asi i poslední TM-Semic comics, který vypadá tak, jak by vypadat měl, to znamená tvrdá lesklá obálka a lesklý křídový papír uvnitř. To se pochopitelně odráží v ceně, takže za jeden polský sešit, který obsahuje dva sešity americké, zaplatíte v přepočtu skoro 70 peněz českých. (Šokováni? :-)

Top Manga - (1998 - ?, 9 čísel) u této série si opravdu nejsem jistý, jestli ještě je nebo není živá. Spíš je asi mrtvá, protože poslední číslo je z roku 2000, ale u TM-Semic člověk nikdy neví. Z těch devíti čísel si pro sebe první čtyři zabral Masamune Shirow se svým Appleseedem (kniha I a II), do dalších třech se zrádně vetřel Adam Warren s Dirty Pair (ten chlap je fakt vlezlý, a ještě má tu drzost tvrdit, že dělá mangu!!! :-( ) a zatím poslední dvě čísla okupuje Johji Manabe a jeho dračí princezna (Drakuun - Rise of the Dragon Princess).

Tak. A to je už o TM-Semic opravdu všechno. Udělali toho pro comics v Polsku hodně, a proto jsem s nimi musel taky zaplácat hodně místa, ale teď už změníme téma. Dalším pánem na holení je vydavatelství Egmont. Polská pobočka tohoto evropského vydavatelského giganta (Egmont-Polska) existuje už pěknou řadu let, stejně jako třeba pobočka česká. Dlouho se ale v oblasti comicsu nijak neprojevovala ani neangažovala. V poklidu si vydávala obrázkové knížky pro děti, především pak přepisy Disneyovských kreslených pohádek, spolu s tím taky sešity s omalovánkami, vystřihovánkami, tajenkami, a tak dále. Dokážete si to asi všichni živě představit. Časopisy plné obrázků s bublinkami se objevovaly taky, ale byly to záležitosti typu Kačer Donald, Mickey Mouse, Bugs Bunny, Tom a Jerry nebo Šmoulové. Jediným opravdu záslužným počinem bylo v první polovině devadesátých let vydání všech třiceti alb s Asterixem, a pak taky nesmělý a nedotažený pokus s Thorgalem (díly 17-19).

Pak se ale naštěstí situace změnila. Egmont nejspíš vycítil narůstající comicsové vakuum vznikající s ústupem TM-Semicu a v květnu 1998 vrhl na pulty novinových stánků první číslo magazínu Świat Komiksu (Svět comicsu). Časopis svým vzhledem nejvíc připomíná dnes už pohřbený Comics od Calibre: formát A4, lesklý, ale tenký papír, rozsah zhruba 64 stran. Původní periodicita jeden měsíc, po deseti číslech však museli zvolnit, takže dnes je ŚK dvouměsíčník. Po stránce formální spadají otiskované příběhy do třech kategorií: krátké uzavřené příběhy, delší příběhy otiskované na pokračování a jednostránkové "vtipy". Jedno mají ale všechny společné a to bych měl asi zdůraznit: všechny pocházejí zásadně z evropské provenience, takže jsou to buď díla původem francouzská, belgická nebo maximálně britská (z magazínu AD 2000), v pozdějších číslech pak dokonce i původní polská.

Co do obsahu i rozsahu se magazín neustále vyvíjí. Původní cílovou skupinou měli být teenageři, proto byla snaha vybírat hlavně nenáročné, humorné, maximálně lehce tajemstvím zavánějící příběhy. Jako příklady uvedu série Umpa-Pa (Goscinny/Uderzo), Nabuchodinozaur (Herlé/Widenlocher), Fantastická cesta (Le Benedicte/Rosińsky), Iznogud (Goscinny/Tabary), Kid Paddle (Midam), Vektor 13 (různí autoři) nebo Pulp Sci-fi (různí autoři).

Později v redakci pochopili, že ŚK čtou dokonce i starší lidé, proto se začaly objevovat série jako Sláine (Mills/různí autoři), Soudce Dredd (různí autoři), Sinister&Dexter (různí autoři), Kapitán Blueberry (Charlier/Giraud), Golden City (Pecqueur/Malfin), Škorpión (Desberg/ Marini) nebo nejnovější pecka Usagi Yojimbo (Stan Sakai). (U toho posledního by mě ale pozorný čtenář nachytal na hruškách, protože nepatří do evropského comicsu. Ale co se dá dělat, není pravidlo, které by nemělo výjimky. Jo, a když už si teda podřezávám větev sám pod sebou, hned taky prozradím, že v číslech 23-24 vyšel Hellboy, takže výjimka číslo dva.)

No a protože se Świat Komiksu osvědčil, čtenářům se to líbilo a chtěli pořád víc a víc, přikročil Egmont k dalšímu geniálnímu kroku, kterým bylo zřízení tak zvaného Klubu Świata Komiksu (KŚK). V rámci této sekce dochází k tomu, že série, které se těší největší popularitě, nebo i série, které zatím nikdo v Polsku nezná, ale Egmont jim věří, vycházejí v podobě samostatných alb. Jako první se tak na trhu ocitl Sláine a to jak dvoudílné Poklady Británie (Mills/Power), tak třídílný Rohatý Bůh (Mills/Bisley). Následovali Lucky Luke (Goscinny/ Morris, 7 alb), Iznogud (Goscinny/Tabary, 5 alb), Thorgal (Van Hamme/Rosiński, díly 20-25 plus dotisky starších dílů), Armada (Morvan/Buchet, 3 alba), Kid Paddle (Midam, 2 alba), Hans (Duchateau/Rosiński/Kas, 3 alba), Aquablue (Cailleteau/Tota/Vatine, 3 alba), Cikán (Marini/Smolders, 2 alba), a tak dále, a tak podobně, co se tady budu rozepisovat a ničit zbytečně klávesnici. V tuto chvíli má poslední vydané album podle mého vědomí a svědomí pořadové číslo 80, ale v době, kdy tento článek budete číst, už to nejspíš nebude pravda, protože alba přibývají rychlostí 6 až 8 za měsíc. (Pořád je tady ještě někdo, kdo nezávidí? :-)

Povzbuzeni úspěchem Egmontu a jeho KŚK, začali se v Polsku znovu objevovat další vydavatelé sázející na evropská comicsová alba. Je to třeba Siedmiorog, který se znovu pustil do vydávání série XIII (Van Hamme/Vance, zatím 9 dílů, v tvrdých deskách), ale hlavně pak vydavatelství Twój Komiks, které chrlí doslova záplavu mně dosud málo známých nebo úplně neznámých sérií. Vzpomenu tu aspoň: Vládci chmelu (Van Hamme/Vallés), Modré kabáty (Cauvin/Salvérius), Gaston (Franquin/Jidéhem), V kruhu podezření (Kraehn) a Largo Winch (Van Hamme/Franq). Z každé série vyšlo doposud jedno až tři alba, a protože některé z nich mají seznam dílů docela dost dlouhý, uvidíme, jestli se je někdy podaří vydat opravdu kompletně, nebo jestli to zase skončí fiaskem.

A teď bude další změna, protože si musíme říct ještě něco o manze. Ta má v Polsku v současné době velice silnou pozici a je pořád ještě na vzestupu.

Jakési první pseudopokusy využít toto gigantické odvětví comicsu vyvíjel v letech 1997 až 1999 TM-Semic, který produkoval sérii s názvem "Czarodziejka z Ksieźyca" (čili Čarodějka z Měsíce). Znalejší věci už tuší, že se jednalo o sérii Sailor Moon (autorka Naoko Takeuchi), nicméně ne o její mangovou podobu, ale o jakési fotoseriály založené na animované předloze. Opravdovou osmnáctidílnou mangu Sailor Moon vydalo krátce nato vydavatelství J.P.F. (Japonica Polonica Fantastica), čímž na polský trh vstoupil zatím největší vydavatel mangy.

Protože Sailormoonky měly extrémní úspěch (ještě i dnes můžete na polských conech, a predevším manga-conech, potkat náctileté dívenky převlečené za své idolky), vrhlo se J.P.F. směle na další série. Nejdřív to byl v roce 1999 startující Dr.Slump (Akira Toriyama), krátce nato Neon Genesis Evangelion (Yoshiyuki Sadamoto), pak se od roku 2000 přidávají ještě Akira (Katsuhiro Otomo), X (Clamp), Oh! My Goddess (Kosuke Fujishima) a Fushigi Yuugi (Yuu Watase). Nesmím zapomenout ani na speciální sběratelská vydání Plastic Little a Chirality (oboje Satoshi Uroshihara), která byla vydána jenom v omezeném nákladu podle předem zaslaných objednávek a do normálního prodeje se nikdy nedostala. Zatím poslední novinkou (od února 2001) je série Dragon Ball (Akira Toriyama), která má jako jediná měsíční (a teď už snad i dvoutýdenní!!!) periodicitu, takže ostatní série velice rychle dohání v počtu dílů (ty totiž vycházejí jednou za dva nebo za tři měsíce).

Krátká didaktická vsuvka pro ty, kteří si nedokážou mangu představit: v polském provedení jsou to knížečky s lepeným hřbetem, velikostí odpovídající běžnému paperbacku (dobře se nosí v kapse, dají se číst v tramvaji apod. :-) Jenom Akira je formátem větší (zhruba jako SinCity) a Neon Genesis Evangelion má vzhled amerického sešitu (až na to, že je tlustší). Jednotlivé díly (polsky zvané "tomy") mají průměrně 180 až 200 stran, které jsou pochopitelně všechny černobílé (teda skoro všechny, s výjimkou několika prvních stránek v Oh! My Goddess a Akirovy). Některé série se čtou normálně jako naše knihy, ostatní jsou ponechané v původním uspořádání, takže se čtou odzadu dopředu a zprava doleva. Ceny se pohybují od 130 do 170 českých korun za díl, pardon, za "tom". Konec vsuvky.

Druhým vydavatelem, který se angažuje ve vydávání mangy v Polsku je vydavatelství Waneko. Je to vydavatelství malinkaté a mangy, které produkuje jsou velice netradiční (a taky malinkaté, ještě mnohem menší, než ty od J.P.F., je to skoro formát A7!), ale zároveň velice kvalitní. Svoji činnost odstartovalo riskantním počinem s názvem Cześć, Michael! (Ahoj Michaeli!, autor Kobayashi Makoto), což je jakási japonská variace na Garfielda. Knížečka budí veliké rozpaky a nedůvěru, ovšem jenom do té doby, než ji člověk vezme do ruky a začte se. Pak už je navždy ztracen a jenom křičí: "Víc! Chci víc!!!" Druhá série nese jméno Locke Superczlowiek (Locke Superčlověk, autor Hijiri Yuki) a pojednává o osudech mutanta Lockeho, který, ač je velice stár, vypadá pořád jako šestnáctiletý výrostek. Na ploše několika staletí a téměř poloviny Galaxie sledujeme epický příběh vypravující o počátcích osidlování kosmu, o bojích osamostatňujících se kolonií s federální vládou, o problémech s mutanty, cyborgy i roboty a o mnoha dalších věcech. Třetí a poslední sérií vydavatelství Waneko je manga Tu detektyw Jeź (Tady detektiv Ježek, autor Hirokane Kenshi), ve které pro změnu sledujeme životní osudy mladého soukromého detektiva zvaného Ježek a jeho kolegů ze soukromé detektivní kanceláře Akatsuka. Kdo by čekal akční thriller plný střelby z obrovských pistolí a automobilových honiček, bude zklamán. Tato manga patří do kategorie "gekiga", čili manga o normálním životě normálních lidí. I navzdory tomu ji osobně považuji za to nejlepší, co zatím z mangy v Polsku vyšlo.

Waneko kromě toho vydalo taky několikadílnou publikaci s názvem Jak se kreslí manga, což je velice dobrý a velice oblíbený "manuál" pro začínající kreslíře comicsu. Na podzim roku 2001 odstartoval taky mangový magazín s názvem Mangamix, ve kterém vychází na pokračování tři různé mangy. Zatím všechny vypadají docela zajímavě (jednou z nich je dokonce Black Jack od samotného "boha mangy" Osamu Tezuky!!!) a Waneko slibuje, že pokud bude některá opravdu úspěšná, dostane vlastní řadu.

S mangou souvisí ještě poslední informace. Od roku 1997 vychází v Polsku magazín Kawaii, který se věnuje manze a anime v teoretické rovině. Je plný informací, novinek, článků, recenzí, profilů a mnoha dalších rubrik (třeba o kreslení, nebo o Japonsku obecně), takže každý pravý otaku si počte do sytosti.

Tak. Uff. A to je už opravdu a definitivně konec tohoto blábolu. Stejně velice pochybuji, že se někdo další, kromě mně, dostal až sem. (Jestli jo, ať se mi ozve, má u mě lízátko. :-)

A kdyby to přece jenom někomu nestačilo a chtěl by vědět o comicsech v Polsku víc, ať klikne na www.serwis-komiksowy.pl. Tam najde kompletní databázi existujících polských comicsů jak zahraničních tak polských autorů, včetně obálek a stručných obsahů, a pak taky další informace a odkazy na internetové adresy. Stačí se jenom prokousat tou polštinou, ale to není až takový problém. Aspoň se procvičíte. Mám na mysli: před tím, než si vyrazíte do Polska na nákup comicsů…

Autor: Ľudovít Plata
Tento článek byl publikován 3.7.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36