Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Manga - Anime - Japanime

Kouzelné názvy ještě kouzelnější zábavy. Nebo spíše řekněme umění. Ačkoli, jak pro koho. Pro ty otrlejší, jak už jsem se zmínila, určitě. Pro ty méně otrlé a dříve narozené trochu otřesný zážitek. (Alespoň můj otec při pohledu na nedávno zapůjčený film dostal málem infarkt).

Ech, od čeho tak začít. Třeba že charakteristická japonská kresba je známá po celém světě. A když se v určitém období smíchala se západním - nejen americkým směrem, nastal naprostý BOOM Manga comicsů. Jenže příběhy kreslené na papír jsou sice fajn, ale vzhledem k tomu, že tihle šikmoocí ďáblové nedají dopustit na všelijaké animované seriály a filmy vůbec, co z toho mohlo vzniknout jiného než Anime, nebo přesněji Japanime. Typickým znakem těchto příběhů je kromě hromadného souložení (velice, převelice realistického), a hromadného zabíjení (velice, převelice realistického) zobrazení jejich hrdinů a hrdinek (velice, převelice...ne, jen opravdu výjimečně opravdu realistického).

Druhů Anime je nekonečné množství: od Anime určené pro malé děti (které z nich obvykle dostávají epileptické záchvaty - úžasná aféra se seriálem Pokemonsters), přes seriály typu Candy (ano, i ten MÁ prvky Anime) a comicsové série jako jsou Gunsmith Cats, dokonalá Miko Mido, známá jako La Blue Girl až po celé celovečerní filmové ságy rodu Urotsukidoji, Akira, Doomed Megapolis atd. Každému co jeho jest.

U těch dílek pro starší (jedná se o poněkud drsnější tematiku), která nekončí jen u větrem odváté sukýnky školní uniformy a tudíž odhalených kalhotek (no jo, na to bych vlastně zapoměla - mnoho těchto filmů se odehrává mezi školními lavicemi - a že je to občas opravdu DOSLOVA dotrvrzuje třeba dílko Sailors pink), tak v těchto směrech existuje vlastně ještě jedna specialitka - děvčata (většinou méně než nezletilá) bývají zcela bezcharakterně zneužívána a podrobována sexuálním choutkám démonů, netvorů, ufonů, počítačů... vždy velice důmyslně, ale občas i jen tak pro zábavu (viz dialog ve filmu Urotsukidoji, kdy jednu z hrdinek - Megumi osvobodí ZLÝ démon z pařátů ještě zlejšího, šíleného mága (a ještě ke všemu svého zaměstnavatele) a obhajuje to tím: "že přece bych nepřišel o dívku, která se tak příjemně znásilňuje").

A i ve všem tom zmatku platí několik pravidel. Pravidlem číslo jedna jsou veliké oči - podle velikosti očí poznáte, zda je postava kladná či více méně záporná (tohle je taky věc, kterou nechápu - všechny "záporné" postavy mi obvykle přijdou velice kladné - a věřte, že tímhle syndromem netrpím pouze já). Ale zpět ke znakům tohoto "tematického okruhu". Velké oči rovná se nevinnost sama, kdežto ti nejhorší démoni a padouši mají očka jak dírku do... mno třeba jako klíčovou dírku. Dalším poznávacím znamením, a to týkajícím se hlavně hrdinek (ostatně na to, jak tuto funkci aplikovat na mužské hrdiny, jsem ještě nepřišla :-) je vyvinutí jejich těla. Tedy, jde o poprsí. Čím mladší a nevinnější, tím více se blíží osudové nule (mínusjedničce?). Kromě opětné vinnosti-nevinnosti je tedy odstupňován velikostí poprsí i věk - tedy pro příklad, taková Pamela Anderson (kdyby byla kreslená - no ještě že není :-) by ve skutečnosti byla už stoletá a má kolegyně Catzilla je zase unikátním příkladem nevinného padoucha (promiň holka, sama sis o to řekla :-).

Těch charakteristik je ve skutečnosti nespočet a jejich jemné nuance už rozlišují pouze opravdoví znalci (nebo úplní úchylové jako jsem já). Ale pokud to doposud vypadá nevinně, budu muset trochu přitlačit. Otázkou je, jestli to přitlačení nebude zcenzurováno - jde totiž o to, že ačkoli se Japoncům tyto čuňárničky líbí, jsou konzervativním národem, odkud cenzura jen tak nezmizí. A na to doplácí všechny produkty typu Manga, Anime a ostatní příbuzní. Třeba jen tak pro zajímavost v žádném Anime by NEMĚLO být přímo vidět dámské či pánské přirození (no nevím, nevím, jestli ten slušný výraz nezní sprostěji než...hm, no nic). Jenž to by nebyli ďáblové (a ještě navíc šikmoocí) aby si takovýhle small problémek nějak nevyřešili, eventuelně neobešli - a tak používají ty druhy záběrů a pohledů a úhlů, které cenzuře sice vyhovují, ale řekla bych, rozdráždí diváka mnohem více (v tom samozřejmě nic proti, že :-). Ti méně důmyslní kreslíři to řeší překrytím inkriminovaných míst dialogovými bublinami. A věřte mi, že to je jedno z těch šetrných řešení. To méně šetrné řešení se objevilo i v jednom z méně známých seriálů velice dobré kvality (ne vždy znamená že to co neznám je špatné) a tam byla tato místa začerněna a tudíž celková kvalita celého seriálu byla znehodnocena, a to je opravdu škoda.

V Japonsku samotném existují dokonce specializované videopůjčovny - jsem si naprosto jistá, že prosperují více než McDanda v Čechách. Jenže zde zatím nemají filmy tohoto druhu mnoho fanoušků (a ještě méně těch, kteří by se k tomu veřejně hlásili), a tak se kromě mimořádných, euforii vzbuzujících balíčků od amerických či japonských příbuzných v podobě videokazety s děsně divným obalem, musí nebohý občan naší republiky smířit s mizerně dováženým comicsem La Blue Girl a s několika málo jinými o mnoho oplzlejšími ale nepříliš kvalitnějšími unikáty. Je to škoda - už třeba proto, že i v sousedním Polsku vychází dokonce NĚKOLIK oficiálních fanzinů Manga a Anime.

Jednoho dne ale nastanou naší rodné matičce svaté dny a možná jí my hříšníci konečně dáme jsouce usazeni do měkkého a vyhřátého gauče (s ovladačem v ruce a kapkou sliny chtíče v koutku), pokoj.

Takže na závěr malé shrnutí čistě pro informaci - Japonci mívají občas dobré nápady. Manga, Anime a Japanime jsou nevhodné pro mládež do 18 let a proto by je měla znát i mládež pod patnáct let (vlastně, co jiného to je než poučná literatura, že?). Pokud se budete veřejně prohlašovat za fanoušky tohoto žánru, budou vás považovat za zvrhlíky a to je vlastně dobře. Ve chvíli kdy narazíte ve vaší videopůjčovně na podivně pomalovanou krabici v oddělení erotika, berte to všemi dvacetitřemi - už jenom proto, abyste byli v obraze. Zkuste se kouknout do některého z knihkupectví s prodejem comicsů (nejsem si jista, jestli kdybych teď napsala jméno té prodejny, jestli bych neudělala něco špatně, každopádně to nejmenované knihkupectví je kousek od Vodičkovy ulice...ehmmmm, jako bych nic nenapsala). A... a buďte dobří :-))))) (Z toho vyplývá - pozor na oči :-)

Autor: Bára Kallistová
Tento článek byl publikován 13.9.2000 - další články od tohoto autora

Manga a Anime aneb jak to dělají Japonci

     


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36