Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Superman (profil)

SupermanExistuje jeden zásadní rozdíl mezi historií a mýtem. Historie se sice kdysi stala, ale dnes už není živá a slouží pouze ke studiu a obdivu. Na rozdíl od toho se mýtus nikdy nestal, ale je stále živý. Je schopen na nás emocionálně působit a ovlivňovat náš život. Mnoho historických událostí sice dalo vzniknout mýtům, ale živé na nich je většinou právě to co není pravdivé, jak chytře podtrhnul i Garth Ennis v závěrečném booku Preachera „Alamo“.
Američané si potrpí na mýty. Prostě jsou takoví a protože nemají vlastní historii delší než několik staletí, ždímají z ní co mohou. Vyždímali ze svých hlav Deklaraci nezávislosti, pak první demokratickou ústavu na světě a ze všech sil se snaží ji dodržovat a naplňovat vlastní představy o spravedlnosti a podobě ideálního světa. Jedna z klasických amerických mytologických postav je správný chlapec, který bojuje za správné americké ideály – svobodu a spravedlnost. A jako má mnohé americké město takového správného chlapce jako svého šerifa, který je tam především od toho aby nakopal zlosynům zadek, tak Metropolis má svého Supermana, Gotham Batmana a Salvation Jesseho Custera. S tím nikdo nic neudělá, patří to prostě k tradici.
Když v roce 1933 použil Jerome Siegel poprvé jméno Superman ve svém kresleném příběhu, byla postava ještě zločincem a nic nenasvědčovalo její budoucí oblibě. Siegel z něj společně s výtvarníkem Josephem Schusterem nakonec udělal hrdinu a to se světu za pár let vyplatilo. Hrdiny tehdejších příběhů byli totiž pouze detektivové (Dick Tracy), cestovatelé a podobná verbež (Tarzan), o pořádného superhrdinu člověk ani náhodou nezavadil. To že vznikla postava jako Superman znamenalo pro comics zásadní posun v možném rozvíjení charakterů postav. Koneckonců už Shakespeare věděl, že používání dvojí identity je skvělá věc, která dává příběhům šťávu.

Krátké intro pro ty, kdo netuší oč jde:

Superman je obyvatel planety Krypton, která byla zničena výbuchem. Než došlo k tragédii, kryptonský manželský pár Jor-EL a Lara poslali svého syna v kosmické lodi na planetu Zemi. Po přistání lodi se nalezeného dítěte ujal bezdětný manželský pár pozemšťanů Jonathan a Marta Kentovi. Dítě vyrůstalo do puberty normálně jako každé jiné, ale pak se u něj začaly projevovat nadpřirozené schopnosti, které byly způsobeny rozdílností kryptonského organismu v pozemském prostředí (schopnost létat, supersluch, rentgenový pohled, odolnost střelám, popřípadě atomové bombě atd.). Jediná jeho slabost je na magii a kryptonit (nerost z jeho rodné planety). Superman se cítil povinován sloužit lidem, za tímto účelem si vytvořil skrytou identitu reportéra velkoměstských novin Daily Planet, kde vystupoval jako Clark Kent. Jeho nejbližší spolupracovnicí/snoubenkou/manželkou se stala Lois Lane, nejbližšími přáteli pak Jimmy Olsen (novinový poslíček/fotograf) a Perry White (šéfredaktor). Ve svém boji za bezpečnější svět narazil za 60 let své existence na celou plejádu zločinců a spojenců. V současnosti je šťastně ženat s Lois (ovšem jako v každém vztahu má i Superman problémy), občas se schází s Wonder Women. Je členem JLA, kde si díky svým kvalitám vydobyl vedoucí postavení.
Pochopitelně jak je v comicsu zvykem, každá z těchto skutečností má několik variant.

Zlatý věk comicsu 1938 – 1945

SupermanV dubnu 1938 prodali Siegel a Schuster první stránku comicsu se svou postavou za 10 dolarů a všechna práva k Supermanovi prodali DC (Detective Comics) za 130 dolarů. Postava byla předtím odmítnuta několika společnostmi, které toho asi dodnes litují. Action Comics No1 představilo Clarka Kenta, Lois Lane a noviny Daily Star v 200.000 kopiích po 10 centech.. Číslo 7 se již tisklo v 500.000 nákladu.
Tyto první příběhy se dají číst jen s nostalgickým úsměvem, ovšem pro tehdejší čtenáře to bylo něco nového a pánové z DC mohli chválit svou investici. Lidé znavení světovou hospodářskou krizí a v předvečer Pearl Harbour byli vděční za jinou realitu než tu, kterou jim poskytoval jejich život. Superman brzy našel cestu do médií v celých Spojených Státech. Mnoho prvků později zdomácnělých v comicsu se poprvé objevilo v jiných médiích.
V roce 1939 začaly souběžně s comicsem vycházet novinové stripy se Supermanem, které se objevovaly až do roku 1966. V nich se poprvé objevilo jméno planety původu Supermana - Krypton, a jména jeho rodičů Jor-El a Lora.
Díky úspěchu Action Comics dostal Superman jako první superhrdina svůj vlastní titul „Action Comics - Superman“, který ze začátku přetiskoval příhody z Action Comics. V 16.čísle bylo čtenáři představeno město měst - Metropolis – kříženec New Yorku a dalších měst východního pobřeží Spojených Států. S úspěchem comiscové série se Superman propracoval v roce 1940 i do rádia – tehdy velmi populárního, kde se na několik let zabydlel a kde se poprvé objevil i „kryptonit“ – tajemný nerost ze Supermanovy rodné planety. Časem se objevili Supermanovi hlavní nepřátelé, změnil se název novin, kde Clark pracoval (Daily Planet - ovšem poprvé změna proběhla opět v radio show, kde se změněné jméno objevilo a kde byl vydavatel pojmenován jako Perry White). Když začala vysílat televize, okamžitě se objevil i jako seriálový hrdina.
Superman se v té době nevyznačoval extra výjimečnými schopnostmi – nelétal, pouze skákal (ovšem stále dále a výše) neměl ještě rentgenový pohled ani supersluch a choval se spíše jako F.D.Roosvelt, kdyby mohl chodit. Chytal zločince, šejdíře a zločinné makléře, dokonce se pokusil ukončit druhou světovou válku, když polapil Stalina s Hitlerem a přivedl je do Ženevy k mezinárodnímu soudu.
Hned zpočátku své kariéry se Superman skamarádil i s Batmanem a Robinem. Jako jeho hlavní protivník se vyprofiloval Lex Luthor v roli šíleného vědce, který chce (jak jinak) ovládnout svět. Supermanův svět se postupně zabydloval dalšími postavami (Prankster, Toyman, Mr.Mxyzptlk) a zvídavý čtenář se mohl seznámit i se Supermanem v pubescentním věku v podobě Superboye.
Zlatý věk comicsu změnil natrvalo svět comicsových postav – místo „obyčejných“ lidí nastoupil svět superhrdinů a superbytostí, které se značně lišily od běžné americké populace. V období 2.světové války existovala přibližně 400 postav založených na chlapíkovi v pláštěnce, které se objevovaly v comicsových sériích. Po skončení války poptávka po jiné realitě upadala a s ní skončil i zlatý věk.

1946 – 1956

SupermanVydavatelství DC Comics se snažilo vydělávat kde se dalo a původní Schusterovu postavu rozmělnilo dalšími dějovými liniemi. Když stvořilo Superboye, původní autoři Siegel a Schuster vydavatelství zažalovali. Z původně požadované částky 5.000.000 dolarů dostali jen 100.000 a DC za trest neobnovilo s oběma autory smlouvu. Jako další společnou práci vytvořili nepříliš úspěšnou postavu Funnymana a v roce 1949 se rozešli. V poválečném období se postava Supermana již bez jejich přispění dále vyvíjela, zvětšila se výrazně rychlost jeho pohybu, jeho schopnosti a Superman začal dokonce cestovat časem. Zájemci se mohli poprvé seznámit s Kryptonem (domovskou planetou Supermana) a jeho osudem i s adoptivními rodiči Supermana - Kentovými. Action Comics - Superman se rozmnožil o další edice – vycházel pravidelně Superboy, kde vystoupila Lana Lang, vedle Lois Lainové další Supermanova famme fatale. Dokonce měl svou edici i Jimmy Olsen, poslíček z Daily Planet.
V roce 1954 jako vedlejší produkt honu na komunistické čarodějnice byl vyhlášen Comics Code Authority. Uvedené nařízení zničilo mnoho sérií a poškodilo comicsy, které dále vycházely. DC Comics postavy zůstaly na úrovni 12ti až 13tiletých čtenářů po dalších dvacet let. Díky invenci tehdejších autorů byl Superman jednou z mála postav, která přežila poválečné období i padesátá léta a vycházela dále. Superman se sice značky CCA drží dodnes, ale i když se postava během devadesátých let vyvinula nad rámec prepubertálního čtení, žádné násilí nebo sex se nekoná.

Stříbrný věk 1956 – 1969

Rozvíjející se zájem o vesmír a rostoucí popularita sci-fi literatury na přelomu padesátých a šedesátých let se nutně odrazila i v Supermanových příbězích. Jsou v té době plné vesmírných vetřelců, robotů a vynálezů, navíc autoři objevili zlatou žílu příběhů „co by se stalo, kdyby“ ve kterých Superman dělil na červeného a modrého, umíral, ženil se s Lois, ta zase umírala a oba vstávali z mrtvých. Příběhy bez ladu a skladu probíhaly existujícími sériemi (vlastní řadu měla i Lois Lane) a tvořily tak vlastně předchůdce současných Elseworlds, které začaly vycházet až v 70.letech. Reakcí na vznik vydavatelství Marvel s množstvím hrdinů a nejrůznějších kreatur bylo zalidňování Supermanova světa množstvím nových postav. V tomto období byl doplněn pantheon Supermanových protivníků, přátel a území (Bizzaro, Braniac, Metallo, Supergirl, Krypto, Fortress of Solitude). Situace s úmrtími a vzkříšeními se nadále zamotávala, jakákoli časová posloupnost byla definitivně porušena. Problémy s jasnou dějovou osnovou starších postav, které se mohou vyhnout současní autoři měly ovšem všechny tehdejší postavy – možná i proto, že z počátku nikdo netušil, že se udrží na trhu tak dlouho. Bouřlivá šedesátá léta s vietnamskou válkou, politickými proklamacemi a revolucí v masové kultuře se comicsů díky CCA výrazně nedotkla.

1970 – 1986

Celá pre-Elseworld verze Supermanova života byla nazvána Earth-2 a byla nadále doplňována dalšími příběhy. Superman se stal v průběhu let natolik neporazitelným, že přestal být scenáristicky zajímavý (co taky s hrdinou který všechny přemůže) a jeho schopnosti byly zcela účelově redukovány O´Neilem na začátku 70-tých let. Dějové linky se ale nadále zamotávaly na „Earth-1“ a „Earth-2, Superman se dokonce v roce 1976 seznámil se Spidermanem a některými dalšími postavami Marvelu.
Přes všechny možné dějové zvraty se sešitů více neprodávalo. Naštěstí pro budoucnost postavy byl v roce 1977 natočen první celovečerní film „Superman“ s hvězdným obsazením, který z postavy definitivně udělal ikonu a jeden ze symbolů současné Ameriky. Díky této ideové injekci čtenáři přetrpěli i Supermanova slabší léta.

Během 80-tých let s jejich „raeganomikou“ se změnilo vnímání světa natolik, že se otevřela cesta pro „dospělý“ comics i ve Spojených Státech. DC později reagovalo na novou situaci na trhu vznikem nové řady Vertigo, ale tyto změny zasáhly i standardní řady pro nedospělé čtenáře – vydavatelé nechtěli ztratit své čtenáře a byli přinuceni dát svým postavám nový rozměr.
Superman byl (a stále je) vlajkovou lodí DC Comics – zisky z postavy nejsou jen z vlastního prodeje comicsů, ale také z nejrůznějších autorských práv na filmy, figurky, kostýmy a spoustu dalšího haraburdí. Byla by věčná škoda, kdyby vydavatelství o tyto peníze mělo přijít. Navíc na postavě vyrostlo již několik generací a stala se součástí Ameriky a jejího pantheonu. Na základě směsice ekonomických tlaků spolu se snahou o udržení se na trhu se management DC odhodlal k radikálnímu kroku: dal pokyn k novému bodu „Nula“ v Supermanově kariéře a překopání geneze jeho vzniku. Zároveň s tím odsouhlasil zásadní změnu v pohledu na Supermana – Superman se již nadále neměl převlékat za Clarka Kenta, ale naopak novinář Kent se ve volných chvílích převlékal za Supermana. Tato změna se ukázala jako poměrně šťastná – málokdo se vcítil do Supermanových pocitů, ovšem skoro každý se dokázal identifikovat s někdy smolařským někdy úspěšným Clarkem Kentem, který má neustále patálie nejen s různými padouchy, ale i se ženami. Do Supermanova života tak přibyly nové prvky, které mohly zaujmout i starší čtenářskou obec.
Mimochodem ve stejný rok napsal Frank Miller svého skvělého Dark Knight Returns a udělal podobnou službu Batmanovi.

Moderní éra 1986 – dnešek

SupermanPro změnu Supermanovy image byl vybrán John Byrne. Zásadně změnil postavy Supermanova vesmíru včetně jeho dětství ve Smallville. Změnám neušli ani padouši – z šíleného vědce Lexe Luthora se stal úspěšný businessman se špinavými praktikami, v současnosti to dotáhl dokonce na prezidenta Spojených Států.
Výraznou změnou prošel Supermanův vztah k ženám – po letech váhání v roce 1990 požádal o sňatek dlouholetou přítelkyni Lois Lane, o rok později jí odhalil svou převlékací obsesi. Když za další rok umřel (po zásahu Doomsdaye) a posléze obživnul, začal Warner Bros vysílat na ABC televizní seriál „Nová dobrodružství Lois a Clarka“. I když se seriál nikdy nedostal do Top Twenty, měl slušnou sledovanost a navzájem se ovlivňoval se Supermanovskými comicsovými řadami, podobně jako ve čtyřicátých letech, když se comics prolínal s rozhlasovým seriálem. To vedlo k odkládání svatby Lois a Clarka v comicsu po několik let (někdy s větší někdy s menší invencí). V roce 1996 se svatba v televizi a comicsu minula nakonec jen o tři dny a fanoušci mohli být nadšeni.
Od té doby prošel Superman několika nešťastnými inkarnacemi, ovšem vždy se vrátil k postavě, kterou vytyčil naposled John Byrne a ke svému klasickému kostýmu. Současné příběhy patří k tomu lepšímu, co Superman nabízí. Postava se přizpůsobila současnému světu a je poznat že se pánové z DC rozhodli ještě chvíli Supermana ponechat naživu. Investují do kvalitních mainstreamových autorů a kreslířů, kteří podporují Clarka Kenta v tom hlavním, co má dělat každý správný chlapec: „bojovat za právo a spravedlnost“ v našem světě.

Ze Supermana se za šedesát let jeho existence stal pojem, který přesáhl hranice comicsu a přešel do pop-kultury. Při četbě jednotlivých příběhů tento pocit sice nemáme, ale v celkovém záběru a v historickém kontextu vývoje comicsu to musíme přiznat. Se svým „nikdy nekončícím bojem“ se stal jedním ze symbolů naděje v našem světě. Jistě je spousta jiných comicsů lépe napsaných, lépe nakreslených, humornějších nebo lepších v jiném ohledu, ale Superman byl první a je tady nejdéle. Pro mnoho čtenářů z celého světa je comics spojen právě s ním. Je již jedním z mýtů naší doby a jako mýtus přetrvá i do dalších let.

Autor: Luděk Kouřil
Tento článek byl publikován 2.7.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36