Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Kreslíme comics 6.

Máme tu už šestý díl vašeho oblíbeného seriálu a tak jsem si řekla, že by se pomalu hodila změna. Zatím jsme pořád probírali lidskou postavu, což už začíná být trochu nuda; probírat podobné téma i nadále by mohlo snadno skončit hromadnou hypnózou čtenářů.
Dnešní téma tedy konečně začne smrdět comicsem a slávou, byť zatím omezenou jen na rodinu, kamarádů a další osoby, které jste ochotni vpustit k sobě do pokoje - připravte si pero a barvičky, nakreslíme si něco na zeď.

Začněte tím, že si - s využitím dosud natrénovaných dovedností - navrhnete nějaké zajímavé dílo. Protože by to mělo být završení toho, co jsme doposud probírali, bude to nejspíš portrét comicsového hrdiny či hrdinky. Je celkem jedno, jestli to bude Superman, nebo z vaší vlastní hlavy zrozená krasavice; můžou to také být dva hrdinové nebo celá parta, podle toho, na co se cítíte. Každopádně by měl/a/i/y být v pohybu, v nějakém zajímavém kostýmu, s rozevlátými vlasy, zuřivým výrazem, pěstí vyzývavě namířenou vpřed... No, zkrátka, něco na ten způsob.
Udělejte si nejprve skicu na A4 papír a pokračujte podle toho, kam bude výsledek určen - jestli na opravdovou zeď, nebo jako wallpaper do Windows. V druhém případě můžete i nadále pracovat na A4, v prvním si motiv přeneste na větší čtvrtku. Použijte raději kladívkovou (nebo speciální akvarelovou), která je hladší a snese pár zásahů gumou; nemáte-li při kreslení na větší formáty příliš jistou ruku, překopírujte skicu pomocí čtverečkové sítě. To se dělá následovně - přes skicu jemně narýsujete čtverečkovou síť se čtverečky o straně délky, řekněme, 1 cm. Na papír, na který hodláte skicu přenést, narýsujte taktéž čtverečkovou síť, ale s většími čtverečky (nejvhodnější velikost dopočítejte podle rozměrů papíru). Pak stačí překreslit rozměry jednotlivých čtverečků z menších do větších.

Jakmile bude kresba tužkou dokončená, přichází na řadu její vytažení tuší, neboli, jak se tomu v comicsu říká, inkování (používá se také termín "inkerování", já se raději držím toho prvního, neboť se mi zdá méně kostrbatý). Jakou tuš a jaké pero je nejlepší použít? Tady hodně záleží na tom, co vám osobně bude vyhovovat. Někdo používá spíše klasické perko, které namáčí do vytahovací tuše, jiní dávají přednost technickému peru. Obě metody mají něco do sebe - perkem snadno docílíte různě silné čáry a tím i specifického rukopisu, ovšem musíte neustále namáčet a dávat pozor na kaňky. Technické pero dělá stále stejně silnou čáru. Někteří inkeři obě metody kombinují - klasickým perem kreslí postavy a přírodu, technickým rýsují budovy, na kterých stejnoměrně tenké, rovné čáry nepůsobí sterilně. Rozhodnete-li se pro technické pero, vystačíte si s českou značkou Centrograf i s českou technickou tuší, zahraniční tuše (i pera) jsou ale o něco kvalitnější - oblíbená mezi profíky je např. značka Rotring. Nemáte-li možnost pera si předem u někoho vyzkoušet a rozhodnout se, která tloušťka bude pro vaše účely nejlepší, zkuste velikost 0.3 nebo 0.35 mm (0.35 je k dostání v každém papírnictví za cenu kolem stovky). Pokud se vám kreslení technickými pery zalíbí, budete pravděpodobně potřebovat ještě další exempláře různých velikostí.

Při inkování myslete na to, že nestačí jen tak obtáhnout, co jste předtím nakreslili - tvůrčí proces stále pokračuje. Dáte-li tutéž kresbu několika inkerům, výsledky nebudou zdaleka totožné - každý má svůj specifický rukopis. Na druhou stranu ale nemůžete kresbu nemilosrdně překreslit - na vlastních dílech si to ještě dovolit můžete, ale kdybyste náhodou inkovali kresbu někoho jiného, asi by z toho moc velkou radost neměl. Výjimkou jsou drobné korekce - např. když kreslíř udělá dům na pozadí "od ruky", vy určitě vezměte pravítko a linie narýsujte rovně, ledaže by křivé stěny byly záměr.
Velkou pozornost věnujte stínování - stíny tužkou se dají rozmazat, vygumovat nebo jinak poopravit, s tuší to nepůjde. Stínovat lze různými způsoby, nejoblíbenější je šrafování, kdy se tmavé plochy vyplňují různě hustými čárkami. Ty mohou být dokonale rovnoběžné, nebo vedené nejrůznějšími směry, nikdy by ale neměly působit chaoticky - vždy musí opisovat tvar stínovaného objektu. Nejtmavší plochy vždy dělejte úplně černé - tj. vybarvěte je tuší štětcem, nejsvětlejší plochy nechte bílé. Černých ploch se nebojte, když jich bude málo, bude obrázek nevýrazný a plochý.
Je také možné stínovat pouze černými plochami, bez šrafování - je to velmi efektní, zvlášť, když se to povede :-) Hodláte-li namísto klasického kolorování malovat (kvaší, temperou, či snad dokonce olejovými barvami), je stínování zbytečné. Ve kterémkoliv jiném případě stínujte pečlivě, přístup "nebudu se s tím patlat, dodělám to barvou" plodí obvykle dost ošklivé výsledky.

Máte-li doinkováno, přichází fáze poslední a sice kolorování, česky vybarvování. Termín "kolorování" zní lépe, protože nebudí dojem, že dotvoření comicsu barvami je cosi jako vybarvování omalovánek. Kolorovat lze v zásadě dvěma způsoby - na papíře nebo v počítači. Druhou metodu si necháme na příště, aby se délka dnešního dílu neprotáhla za únosnou mez.
Na kolorování předně potřebujete slušné barvy. Na školní vodovky rovnou zapomeňte, jejich kvalita stačí tak na malování zážitků z prázdnin, na comicsu by nadělaly nevzhledné fleky a jezírka zrníček. Rovnoměrné barevné plochy namalujete nejsnáze anilínovými barvami, které se dnes už nevyrábějí, protože jsou docela dost jedovaté. Místo nich se prodává netoxická verze zvaná brilantní vodové barvy. Škála odstínů, kterou v krabičce naleznete, ovšem není nic moc; až vám přestane stačit, doplňte ji profesionálními akvarelovými barvami. Pro ty se chodí do obchodů s výtvarnými potřebami, i když je mívají i v některých papírnictvích. Prodávají se po jedné, v malých pánvičkách, a existuje mnoho značek - nejlevnější a rozhodně ne nekvalitní jsou české Umtony. Některé odstíny, např. zem česká nebo chromoxidy, jsou na nic, jiné si v zářivosti a transparentnosti nezadají s anilínkami.
Jak namalovat rovnoměrnou barevnou plochu bez skvrn a šmouh? V podstatě je to jednoduché - používejte hodně vody, dokud nebude vytyčená plocha celá pokrytá barvou, nesmí uschnout. Má-li barva tendenci schnout moc rychle, zkuste papír předem navlhčit čistou vodou nebo si koupit nějaký lepší - ne každá čtvrtka z papírnictví je ideální, některá nasává tak rychle, že na ní hezkou barvu nevykouzlí ani Harry Potter.
Nemusíte samozřejmě kolorovat jen jednoduchým vyplňováním ploch barvami, dovoleny jsou jakékoliv efekty - rozpíjení, cákance, sůl (nasypte do ještě vlhké barvy sůl a uvidíte, o čem mluvím), vyškrabávání - všechno si ale zkoušejte předem na jiný papír, abyste měli jistotu, že výsledek bude opravdu takový, jak si ho představujete. Efekty se většinou používají spíš při malování pozadí než na postavy a objekty v popředí, ty musí zůstat výrazné, aby je čtenář nemusel v záplavě šmouh a barevných přechodů horko těžko hledat.
Než se do práce s barvami pustíte, vřele doporučuji přečíst si nějakou knížku o akvarelu a zkusit si i nějaký akvarel namalovat, když se při práci na comicsu budete s barvami teprve seznamovat, bude to podle toho taky vypadat.

Autor: Adéla Bartlová
Tento článek byl publikován 30.10.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36