Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Batman - temný rytíř, temné město

Batman

Netopýřího muže už potkala během jeho dlouhé, pestré a patřičně rozkošatělé kariéry spousta věcí. Pomineme-li už samotné jeho zrození (gothamskými uličkami po nocích choditi, o odkráglované rodiče si koledovati), narazil v průběhu těch šedesáti let na takovou partu magorů, že by z toho jeden získal pocit, že celý Gotham je jen uměle pěstovaná laboratoř se studijními vzorky doktora Chocholouška. Pekelně rozšklebený Joker sice zaujímá na piedestalu gothamských psychoušů místo čelné, v patách mu však dřepí hned několik dalších exemplářů, hodných pečlivějšího pohledu. Tučňácky srdečný Penguin se v našich comicsových končinách pouze dvakrát mihl - v Kameňáku Alana Moora a Briana Bollanda (CREW 3 - 5) a anekdotické hříčce samotného Bollanda Dobrý člověk ještě žije (CREW 10), o Mr. Freezovi si Batman jen popovídal s Jokerem v jednom z nejlepších batmanovských kraťasů, které znám - Černobílý svět (CREW 7), kočkoidní Catwoman zůstala českým čtenářům zatím naprosto utajena... a dlouho se zdálo, že stejný osud potká i Riddlera. Ovšem zatvrzelý fanoušek hádanek si to líbit nenechal. Nechtějte vědět, jak docílil toho, že se stal druhou hlavní hvězdou pátého až sedmého čísla edice Comicsové legendy. Stejně byste mi nevěřili a slabší povahy mezi vámi by to vůbec nemusely rozchodit. Vezměte na vědomí, že se tak stalo. Ostatně, pro vaši psychickou rovnováhu to stejně bude lepší...

V již zmiňovaném roce 1764 Gotham City vlastně ještě nestálo. Ale na místě, kde se dnes tyčí (no, spíš choulí do sebe) Stockmanova čtvrť, stávala tenkrát Stockmanova farma. A v podzemním chrámu pod stodolou se odehrál nepěkný satanský rituál vyvolání démona, jménem Barbathos. Účastnil se ho majitel farmy Jakub Stockman a pět jeho přátel, mezi nimiž byl i Thomas Jefferson (ano, TEN Thomas Jefferson). Rituál, jehož cílem bylo démona ovládnout, se dařil až do okamžiku, kdy byl démon vyvolán - teď bylo už jen třeba probodnout hruď lidské oběti, která prošla šesti stupni zasvěcení. Ten poslední krůček ale bývá většinou nejobtížnější a šestice mužů propadla při zjevení démona panice. Prchli z chrámu a nechali v něm nejen živou oběť, ale i vyvolaného démona...

"Kdokoli bude čísti tyto zápisky, dozví se, jak odporných a bezbožných skutků jsem se dopustil se svými druhy na statku poblíže Gothamu."     Z deníku Jakuba Stockmana, L.P. 1793

Kdyby Stockman zůstal jen u účasti na satanském rituálu, asi by ho do konce života pouze trápilo svědomí. On se s tím však nespokojil. Po třiceti letech svěřil všechno papíru - postup zasvěcení oběti, popis rituálu, prostě všechno. On sám si možná ulevil, ale lidem, kteří žijí v Gothamu o dvě stovky let později docela zavařil. Jeho deník totiž našel Riddler a vzhledem k tomu, že sám se cítil jako už vyzrálý a sadistický zločinec, rozhodl se získat démona pod svou vládu a stát se tak mocným pánem tohoto světa. Ke zdárnému dokončení plánu mu scházela jen jediná věc - lidský netopýr, který by prošel všemi stupni zasvěcení a stal by se obětí. Nepatrný problém. Riddler přece jednoho lidského netopýra zná. Na střechu mrakodrapu vylézá sfinga s hádankou a roztáčí tak hypnotický kruh šílenství, během kterého si Batman mimo jiné zatančí Danse Macabre se zombíky, podřízne nemluvně a bude stát tajemství svého zrození tak blízko, jak se mu to dosud nikdy nepodařilo.

Scénář Petera Milligana zavádí Batmana hluboko do temně mystického příběhu, v němž nadpřirozeno funguje jako organická součást běžného života - ne snad nějak nápadně a okázale, ale stojí vlastně v pozadí všeho, co se v Gothamu během posledních dvou set let událo. Výborně vymyšlená zápletka funguje a protože se její dějové peripetie odvíjejí na šestašedesáti stránkách, nikde nepůsobí dojmem uspěchanosti a neobratnosti. Příběh je na několika místech vržen zpět prostřednictvím funkčních flashbacků, které jen umocňují takřka horrorovou atmosféru a postupně čtenáře dokonale vtáhnou do atmosféry satanského rituálu, který kdysi přivedl do našeho světa nepojmenovatelnou hrůzu, ovlivňující nejen minulost a současnost, ale i budoucnost "temného města" a potažmo i jeho "temného rytíře".

No, a postupně jsme se propracovali až ke kresbě. Teď, s odstupem času, už víme všichni, jak ovlivnila přijetí této třídílné série a nezbývá nám než brečet a tlouct hlavou o něco hodně tvrdého nad tupostí ještě ne zrovna vyzrálé comicsuchtivé generace u nás. Kresbu má na svědomí Kieron Dwyer. Jeho jméno je mi zcela neznámé a neviděl jsem žádný jiný jeho comics, kresba "Temného rytíře, temného města" ho však v mých očích řadí mezi dlouhý zástup "obyčejných" amerických kreslířů. Je to věc zcela standardní, což značí, že velice kvalitní, nicméně ne nějak převratně geniální a ovlivňující další vývoj žánru. Barvy, mající na svědomí Adrienne Roy, jsou to samé - docela se mi líbilo barevné pojednání historických vsuvek. To všechno je prostě v pořádku. Žádná supervěc, ale slušný průměr. Co je navíc mimořádně dobré, jsou obálky. Všechny tři spáchal Mike Mignola a hodně se mu povedly. Je však možné, že zrovna u nás věci příliš neprospěly. Český čtenář, ve své většině nejspíš nepříliš znalý toho, jak to za oceánem chodí, si koupil sešit kvůli obálce, kreslené jeho oblíbencem a to, že samotný příběh maloval někdo jiný, považoval za zradu a odporný komerční trik. Do budoucna si tedy zapamatujme - v U.S. je prostě běžné, že obálku tvoří některá z malířských superhvězd, zatímco vnitřek dostane na starost někdo z řadových řemeslníků. Není to ani zrada na čtenáři, ani nic jiného - prostě to tak chodí. Přesto si však myslím, že nic z výše uvedených skutečností nemělo na katastrofální prodejnost "Temného rytíře, temného města" rozhodující vliv.

Čeští comicsoví fanové, ve své většině pravděpodobně rekrutující se spíše z mladší části populace, se cítili podvedeni ještě jednou věcí, tentokrát však velmi. Zmlsáni počítačovým coloringem nejnovějších pecek ve stylu Loba, který Batmanovi předcházel v edici Comicsové legendy, nedokázali překousnout skutečnost, že "Temné město" pochází z počátku devadesátých let a neustáli hrubý rastr tisku. Tato banalita, která všem veteránům připadá naprosto nepochopitelná, byla pravým důvodem Batmanovy zkázy a nepřímo nás také připravila o Hitmana, který se na stránky Comicsových legend už už chystal. Bohužel. Pět desetiletí comicsové tvorby je u nás neprodejné kvůli tehdejším omezeným technickým možnostem. Smutek halí celý Gotham, Metropolis a New York, superhrdinské bašty...

Od této chmurné záležitosti bych ale teď už rád utekl a vynesl konečný verdikt nad recenzovaným dílkem. Batman - Temný rytíř, temné město je scénáristicky nejlepším comicsem, který u nás vyšel. Mluvím samozřejmě o příbězích z normálních sérií, comicbooky (a v jejich čele Sin City) jsou o něčem trochu jiném. Každý, kdo si na příběhu zakládá víc než na kresbě, by neměl váhat. Jak už ale bylo výše nastíněno, je takových lidí v Čechách dost málo...

Autor: Radim Klimeš
Tento článek byl publikován 13.4.2000 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36