Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Batman: Year One

Batman: Year OneFrank Miller. Jméno mága, boha kreslených obrázků, který se za mořem těší obrovské úctě většiny fanoušků i tvůrců comicsů. Spolu s Alanem Moorem (i když zcela nezávisle na sobě) provedli v roce 1986 totální převrat ve světě, kde hráli do té doby hlavní roli kladní a féroví hrdinové se smyslem pro čest a spravedlnost a záporáci, kteří se na konci každého dílu nechali poslušně odvést za mříže, jen aby mohli v dalším pokračování uprchnout. Co odstartovalo tento převrat? Miller vytvořil Batmana: The Dark Knight Returns, dílo s vynikajícím scénářem, ale lehce diskutabilní kresbou, dílo, které spolu s Mooreovými Watchmen totálně obrátilo a změnilo pravidla žánru comics - do té doby existovaly jen dvě barvy spektra, narušované občas Millerem (psychopatická vražedkyně Elektra v Daredevilovi, první nevydařený pokus u DC s názvem Ronin) a několika dalšími „odpadlíky“ - hrdinové musí vždy konat jen dobro, nesmí nikoho zabít, za každou cenu musí zachránit lidský život. Bílá. Tak jako je pravým opakem bílé černá, byli pravým opakem hrdinů jejich nepřátelé. Zabíjeli, kradli, mučili.

Miller udělal to, na co léta čekal comicsový průmysl. Dal světu šedého hrdinu. Batman v jeho podání byl rovnoběžkou, která sice byla bílá, ale tak dlouho procházela černou částí, že nemohla zůstat nepoznamenána. Millerův Batman byl starý, zahořklý, měl problémy s pitím, ale přesto v něm zůstal duch hrdiny, který se nikdy nevzdá a pro záchranu lidského života obětuje nepsaná pravidla superhrdinů. Pravda, v poslední bitvě s americkou vládou podporovaným Supermanem sice zdánlivě podlehne, ale na konci příběhu je zpět, když obklopen svými následovníky pronáší poslední větu díla: „It was good life. Good enough.“   

Byl to dobrý život. Ale jak vlastně začal? Kdy započala Batmanova dráha? To byly nejspíš otázky, které začaly Franku Millerovi vrtat hlavou poté, co dokončil epický příběh o Batmanově „konci“. Vzhledem k tomu, že se Batman:TDKR chytil nesmírně dobře jak u kritiky, tak u čtenářstva , nemohl se nikdo divit tomu, že už v roce 1987 předhodilo DC nenažraným čtenářům první část čtyřdílného cyklu s názvem Batman: Year One.

Mladý Jim Gordon přijíždí do Gothamu. Zatímco on se trmácí v napůl zničeném, špinavém vagónu, jeho manželka letí do Gothamu letadlem- proč? Jak sám na začátku knihy poznamenává, z letadla člověk vidí jen ulice a domy. Může ho to obelhat. Může si myslet, že je Gotham civilizovaný. Na nádraží na něj čeká jeho nový parťák, detektiv Flass, který společně s komisařem Loebem hned první den ve službě zažene jakékoli zbytky Gordonovy naděje v neúplatnost Gothamského policejního sboru. Mezitím, nedaleko temného města, jeho jediná naděje a budoucí temný rytíř, milionář Bruce Wayne, odjíždí vstříc svému novému poslání. Jeho příprava je u konce. Jde rozmlátit fasádu každému gaunerovi, který poruší zákon. Nakreslí si na ksicht apartní jizvu pro případ, že by ho někdo poznal, fráček vymění za staré džíny a bundu, na hlavu nasadí čepici a vyrazí do města potírat zločin. A zatímco Bruce Wayne potírá zločin, potírá parta maskovaných hajzlů chlebárnu Jimyho Gordona baseballovýma pálkama. Samozřejmě že ne bezdůvodně, Gordon ve snaze dokázat, jak dobrým policistou je, nevzal úplatek, blbec jeden. To si žádá přesdržkovku. Všechno by zarytým sportovcům (já teda baseball nemusím a myslím, že Gordon po tomhle zážitku taky ne:o) prošlo, nebýt faktu, že bystrý G. poznal v jednom z nich svého „kamáráda“, detektiva Flasse. Na druhé straně města se Bruce Wayne veze v policejním samochodu s průstřelem břicha a pomalu mu dochází, že ta superhrdinská prácička asi nebude zas taková prdel, jak to vypadalo. Rychlý střih zpět, Gordon dává Flassovi ošklivě do čuně a nechává ho jak ho pánbůh stvořil ležet spoutaného ve sněhu. Střih č. 2, Bruce Wayne se po útěku z policejního auta dostává zpět do své rezidence, kde zůstane napůl mrtvý ležet naproti oknu, které vzápětí prorazí obrovský netopýr. Kostky jsou vrženy.

Batman: Year OneTak to je „zestručněný“ obsah prvních dvaadvaceti stran comicbooku Batman: Year One. Co vás na něm na první pohled zaujme, bude bezesporu kresba. Ostrá, jednoduchá linka Davida Mazuchelliho (Daredevil: Born Again) je pro Millerův temný příběh jako dělaná, kresbě nechybí značná syrovost, která je navíc podpořena skvělou prací Richmonda Lewise s barvami - ty jsou vždy naprosto věrohodné, mají v sobě hodně šedých tónů, které dokonale pasují k nelítostné a pochmurné atmosféře scénáře.

Co k němu říct? Je to Miller ve své nejčistší podobě. Na jedné straně úplatní policajti, odporní gangsteři a vrazi, na straně druhé Jim Gordon, Harvey Dent (správně, budoucí Two-Face se zde objevuje ještě jako idealistický právník, zarytě pomáhající Batmanovi) a Gordonova chvilková milenka, detektiv Sarah Essenová. Někde uprostřed se potácí Batman, který je doslova osinou v prdeli pro všechny zúčastněné zločince - tím pádem i pro komisaře Loeba, který na něj nechá okamžitě vydat zatykač. A aby toho zmatku nebylo dost, tak leze po střechách ženská s kočičím oblekem, která za sebou stejně jako Batman nechává úhledně skopané padouchy, navíc ještě poškrábané tak, že by si na ksichtě mohli hrát piškvorky.

Miller na poměrně malé ploše (96 stran) rozehrává skutečný koncert charakterů. Je úžasné, jak hodně může člověk poznat něčí osobu jen ze tří, čtyř vět - může jít o Gordona, zmítajícího se mezi láskou k těhotné manželce a stejným citem ke kolegyni, zatímco ví, že někde venku komisař Loeb plánuje, jak nepohodlného, ale lidem obdivovaného policistu odstranit. Stejně dobře se dá poznat Bruce Wayne, který má v sobě trochu mladické nerozvážnosti, ale čtenář okamžitě pozná, s kým má tu čest. Být to film, řeknu, že má každý z herců a hereček úžasné charisma, ale takhle… Frank Miller vdechl celému příběhu život, dal mu přesvědčivé dialogy, úžasné hrdiny, odpudivé padouchy a pořádnou porci svého typického filmového vidění.

Scéna pronásledování Batmana v opuštěném paneláku, kde se jeho nepřátelé neštítí srovnat celou budovu se zemí (Batman přežije) ani poslat na něj snipery a zásahovou jednotku (Batman zlikviduje) je prostě famózní, stejně jako krátká honička kolo/auto (nesmějte se, fakt tam je:o) nebo Gordonovo vyjednávání s šílencem, držícím jako rukojmí malé děti. 

Jak už to tak bývá, nakonec všechno dobře dopadne, komisař Loeb odvolán, spousta policajtů za katrem, Gordonova nevěra se sice právě zásluhou Loeba proflákne, ale není nic, co by kladný hrdina nevyřešil. I když na poslední stránce, zatímco stojí u nově postaveného Batsignálu, dostává zprávu o tom, že nějaký šílenec se pokusil otrávit hlavní vodní zdroj Gothamu.

„Říká si Joker. Mám přítele, který mi snad bude schopen pomoct.
Měl by tu být každou minutu.“

Scénář: Frank Miller
Kresba: David Mazuchelli
Vydal: DC Comics v roce 1997

Autor: Aleš Kot
Tento článek byl publikován 22.5.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36