Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Barbar Conan aneb historický exkurz

Barbar Conan"Panta rei," řekl by filosof. "Vše plyne," přeložil by to hbitě latiník ("latiník" těžko, když je to řecky - pozn. škodolibého korektora). "Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky," interpretoval by to vzápětí pedagog. A tak to vskutku je. Čas plyne neúprosně vpřed, nic se nevrací a nic se neopakuje. Nemůžeme proto dvakrát vstoupit do stejné řeky. Nicméně, vydavatelství Crew se o to pokusilo. A výsledek? Řeka je pochopitelně jiná.

"O čem to ten člověk blábolí?" začíná se ptát zmatený čtenář. Nuže, vězte že tady blábolím o Comicsových legendách. Ty už tady totiž jednou byly a není to tak dávno, aby člověk musel být vetchým kmetem, pokud by si chtěl na ně vzpomenout. Celkem jich tenkrát vyšlo devět a ačkoliv na svých stránkách hostily takové megahvězdy comicsového nebe jako je Lobo a Batman, bídně zahynuly, údajně kvůli nezájmu čtenářů odrazených rastrovanou kresbou v jinak geniálním příběhu o Batmanovi. Jak se zdá, vydavatelství Crew má pocit, že si zatím nerozmlátilo tlamu dostatečně, a tak si pozvalo na pomoc druhého hazardéra jménem Netopejr a společně Comicsové legendy vzkřísili. A jako první přichází na scénu bájný Conan.

Kdo je to Conan? No tuhle otázku snad nemyslíte vážně! Conan je přece nejslavnější postavou zakladatele žánru "Sword and Sorcery" (meč a magie) Roberta Ervina Howarda. Cože? Že prý, kdo je to ten Howard? Ach jo… Kde bylo tam bylo, v jednom texaském městečku se v roce 1906 naro… Ale houby!!! Snad si nemyslíte, že vám tady budu vysvětlovat tak základní věci! Osobně nevěřím tomu, že tuto recenzi čte někdo, kdo o Conanovi a jeho duchovním otci neslyšel. Pokud ano, má smůlu. Jo, a taky má k dispozici předmluvu Honzy Kantůrka v prvním čísle obnovených Comicsových legend. Ať teda jde a všechno si to tam nastuduje a nezdržuje tady hloupými otázkami ostatní čtenáře, kteří by se už v tomto článku konečně rádi dozvěděli taky něco o recenzovaném díle.

Všechno se to točí kolem podtitulu této recenze. Comicsové legendy 1 jsou vskutku historickým exkurzem, a to v mnoha směrech. Tak za prvé, hluboko do minulosti, až do dob 15 000 let vzdálených ode dneška, nás zavádí samotný příběh. Conanova dobrodružství se odehrávají v době zvané Hyborskou (nikoliv Hyperborejskou, jak nám tvrdí úvodní text hned na první straně!), kterou Howard umístnil v rámci svého pseudohistorického světa někam napůl cesty mezi potopení Atlantidy a archeologicky doloženou minulost. Je to svět mimořádně barvitý a rozpracovaný a asi jenom málokoho zanechá jeho kouzlo nedotčeného.

Za druhé je toto dílo historickým exkurzem do života samotného hlavního hrdiny. Conanova dobrodružství sledujeme opravdu pečlivě od úplného začátku (no dobře, kecám, přeskočili jsme porod a prvních patnáct let života), čili od okamžiku, kdy opouští rodnou Cimmerii a vydává se do cizího světa hnán svým tuláckým duchem, u Cimmeřanů tolik neobvyklým. Sledujeme nejdřív jeho cestu na sever, do studených zemí "pseudovikingských" národů, pak se spolu s ním vybereme na jihovýchod do zlodějské Zamory a o něco později se poprvé podíváme i do Nemedie, jednoho z největších a nejbohatších království kontinentu.

Třetím důvodem k nařčení z historického exkurzu je původ předložených příběhů. Jedná se totiž o osm úplně prvních čísel marvelovské série Barbar Conan. Vracíme se tak někam do roku 1970, na úplný začátek historie Conana coby comicsové hvězdy. Žádné krácení, žádné výběry, pěkně chronologicky a se vším všudy – skutečný poklad pro všechny sběratele!

I čtvrtý důvod by se našel. Je jím kresba. Barry Windsor Smith se později docela proslavil, na Barbarovi Conanovi však patrně začínal a je to vidět. Dostáváme tedy exkurz do jeho rané tvorby, což je možná zajímavé z hlediska historie umění, už méně však z pohledu běžného zmlsaného čtenáře uvyklého na rozmáchlou a hyperrealistickou kresbu comicsů poslední doby. Chce to opravdu víc než běžnou dávku tolerance, aby se člověk přes některé excesy přenesl. Tvrdě na frak dostává jak perspektiva, tak i anatomie (osobně jsem asi nejhůř rozdýchával kresbu koně na straně 159) a kompozice. Stojí však zato povšimnout si i jistého zlepšování výkonů pana Smithe, na což ve své předmluvě upozorňuje i pan Kantůrek. Pokud mu tento trend vydržel, můžeme předpokládat, že tak od toho dvacátého čísla už bude docela dobře možné se na to dívat.

Nakolik je historickým exkurzem samotný scénář, se neodvažuji hádat, protože netuším, jak dobře zavedeným autorem v té době Roy Thomas byl. Pravdou je, že jeho výkon neskřípe ani zdaleka tolik jako výkon kreslíře. Příběhy jsou svižné a dobře se čtou, mají hlavu a patu (až na občasné nelogičnosti v chování a změny v postoji postav) a docela dobře vystihují atmosféru Howardových povídek, ze kterých dvě dokonce přímo posloužili jako předloha scénáře. Jistě, originalita zde nestojí na prvním místě, autor se docela často a s oblibou uchyluje k používání zavedených klišé a schémat, co byste však od nenáročné konzumní "heroic fantasy" čekali, že? Překvapily mě taky velice svěží a vtipné dialogy plné slovních hříček, které sice vyznívají chvilkami trošku absurdně, když je vedou postavy zaměstnané bojem na život a na smrt, avšak dodávají ději na plynulosti. (Nakolik je to všechno zásluhou překladatele, to ví asi jenom Michael Bronec.)

Jak bych Comicsové legendy 1 zhodnotil jako celek? Jako první charakteristika mi nevyhnutelně napadá slovo "odvážné". Kvalita kresby už jedny Comicsové legendy zabila. Jak potenciální čtenáři přijmou toto nevyzrálé archaické dílo, navíc v černobílém provedení (které je ale tentokrát původní, nikoli druhotné, způsobené neúnosností produkce barevných comicsů v České republice), to se neodvažuji odhadovat. Kresba a jistá jednoduchost přímočarých příběhů (pro hrdinskou fantasy bohužel typických) – to jsou dvě největší negativa tohoto počinu.

Comicsové legendy však mají i několik velice silných pozitiv (a opět se dostáváme k počítání): za prvé, apelují na ten záhadný sběratelský orgán, který má docela dost mužů a který například i u mě způsobuje nekontrolovatelné slintání při představě víc než tří set comicsových sešitů seřazených na poličce ve velice pěkném a úpravném knižním provedení. Za druhé, apelují na všechny fanoušky cimmerského svalovce, kterých je opravdu hodně a kteří nepohrdnou novými příhodami svého favorita v žádné podobě. (Mezi námi, když jsou ochotni kupovat ty neskutečné románové paskvily, které píšou Howardovi pohrobci, byli by hloupí, kdyby si nekoupili tento comics, kde je příběh pořád ještě na docela vysoké úrovni a navíc se důsledně přidržuje jak chronologie Conanova života, tak reálií Hyborského světa.) Třetím pozitivem je opravdu dobrá technická a redakční úprava (obzvlášť si považuji dvojstránku s původními obálkami, nicméně, rád bych vzkázal odpovědnému redaktorovi Jiřímu Pavlovskému, že neexistuje nic takového jako "stalagnit") a čtvrtým velice rozumná cena.

Když to tak sečtu, řekl bych, že je to 4:2 pro Comicsové legendy. V rámci objektivity mi tedy nezbývá, než je doporučit. Zkuste být shovívaví k některým "začátečnickým" neduhům tohoto dílka a dejte mu spolu se mnou šanci. Já osobně bych se docela nerad díval, jak se Comicsové legendy po prvním čísle přidají ke svým předchůdcům v říši záhrobní.

Scénář: Roy Thomas
Kresba: Barry Smith
Vydal: Netopejr a Crew s.r.o., 2002

Autor: Ľudovít Plata
Tento článek byl publikován 21.5.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36