Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Crew #18 Aneb Mighty Squirell Strikes Back

Crew 1811 Měsíců. Tak dlouho trvalo mé čekání na další číslo magazínu, díky kterému jsem se skutečným „comicsofilem“.Výkřiky na auditoriích, patřící frustrovaným fanouškům comicsu u nás, typu „Kde je k***a nová Crew??!!“ se střídaly s (občas) docela zajímavými debatami na stejné téma. Měsíce ubíhaly a s Crwí to vypadalo skutečně špatně - vydavatelství CAP (zkratka pro Comics Art Publishers), zastupované Vladimírem Veverkou (aka Mighty Squierell) se po vydání Crwe číslo 17 na deset měsíců odmlčelo, jeden zaručený „drb“ o konci nejlepšího (a v tu dobu jediného-v červenci se jen na čtyři měsíce přidal Comics od Calibre) magazínu u nás zaměřeného převážně na angloamerickou comicsovou produkci střídal další-našlo se jen málo nadšenců, věřících v další (těžko říct, kolikáté vlastně) vzkříšení padlé Crwe. Z napjatého očekávání vytrhl všechny fanoušky comicsu až sám Vladimír Veverka, když na konci října prostřednictvím auditoria nakladatelství a vydavatelství Crew oznámil, že Crew č. 18 bude na začátku prosince k dostání v novinových stáncích a v některých (většinou SF orientovaných) knihkupectvích. Když jsem si začátkem prosince došel k novinovému stánku, tak se ve mně začaly mísit naděje a obavy zároveň-sice jsem se skutečně těšil na pokračování comicsů, započatých v dřívějších číslech, na druhou stranu jsem se ale skutečně obával toho, že bude mít nová Crew stejně mizernou grafickou úpravu jako minulé číslo-ať už šlo o špatný lettering nebo podivně grafické zpracování např. publicistické části.

Na jednoduchou otázku, zda už je k dostání Crew, mi obrýlená, rozložitá a poměrně nepříjemným ústním pachem oplývající trafikářka nedokázala odpovědět snad pět minut. Hledala, prohrabávala se střídavě kupkami nových tiskovin a svým nosem, tvarem, vylézajícími chlupy i náznakem kapky na špičce připomínajícím nos slavného milovníka fekálního a sexuálně-perverzního humoru Pervers Pepéreho. „No mladej, je tu Krw osmnáctka, ale je to drahy špas“ Oznámila mi typickým ostravským dialektem. Neváhal jsem ani vteřinu, vytasil jsem stovku a velkoryse poznamenal něco ve smyslu, že si zbytek může nechat (ne že bych byl rozhazovačný typ, ale dívat se na její fřnák ještě chvíli, tak bych vrhnul). Do školy jsem sice přišel deset minut po začátku hodiny, ale zato mě v batohu hřála nová Crew a v žaludku panák Finlandie, přiložený k „Magazínu pro pravé muže“ jménem Quo (chvíli po příchodu mě ale zchladila matikářka zdánlivě nevinnou větou-„Vytáhněte si domácí úkoly, děti“). Ve volné hodině jsem se jal číst-Crew jsem od té doby přečetl ještě několikrát, takže jsem (myslím) připraven k podání zprávy, zda se povedla, či nikolivěk.

Začneme od začátku-v tomhle případě tedy od obálky. Nemohu říct, že by byla špatně nakreslená, nějak moc mě (a nejen mě) ale nenadchla-ostatně sám šéfredaktor Crwe, Vladimír Veverka, zdůvodnil v rubrice „Vlastní krví“ její nasazení tím, že byla použita, protože jiná ilustrace vhodná na titulní stranu v době příprav Crew 18 prostě nebyla. Úvodník? Ne tak bombastický jako minule, ale mnohem zajímavější, přinášející zamyšlení nad tím, zda to Crew s výběrem comicsů v minulosti nepřeháněla-ne, nemusíte se bát, nejde o přílišnou brutalitu ani přílišné zaměření na angloamerickou produkci-jde o kvalitu. Vladimír Veverka vyslovuje ve svém úvodníku domněnku, že to dřívější tvůrci magazínu Crew prostě a jednoduše přehnali s nasazováním příliš dobrých comicsů (on prakticky každý comics, který vyšel v Crwi, se dá označit za přinejmenším velmi kvalitní) a naprosto logicky běžného čtenáře comics u nás rozmazlili (běžným čtenářem se rozumí člověk, který se téměř nedostane k ničemu jinému, než v tuzemsku vydanému comicsu). Skutečně zajímavý názor, se kterým do velké míry souhlasím. V rubrice „Vlastní krví“ rozebírá V.V. již dříve zmíněnou obálku, comicsy vydané v tomto magazínu a navíc přichází s myšlenkou, která zcela určitě ovlivní další vývoj a vzhled magazínu Crew-od osmnáctého čísla se v Crwi začínají pravidelně objevovat anketní lístky, jejichž prostřednictvím mohou čtenáři měnit její tvář-ať už se jedná o výběr seriálů nebo otázky typu:“Přidat 16 černobílých stránek a ubrat osm barevných, kdyby nám do oka padlo něco zajímavého?“ Anketní lístky jsou rozhodně dobrý nápad, bohužel nejsou do Crwe vloženy, ale natisknuty, takže čtenáři nezbývá nic jiného než vzít nůžky a stříhat (oxeroxované kopie se nepřijímají). Následuje comeback rubriky „Vaše vnitřnosti v koši nekončí“, zabírající jednu stránku. „Pryč s imperialistickým škvárem“-Tak se jmenuje první část dvoudílného článku o cenzuře comicsu u nás za totality, výborně napsaná Vladimírem Veverkou. Tímto jsem vám představil kompletní publicistickou část Crwe-zabrala jen šest stran z šedesáti čtyř, což je, jak určitě uznáte, skutečně málo-přidat pár zajímavostí, kratších aktualit nebo článek o nějakém kreslíři/scénáristovi by se skutečně hodilo. Teď můžeme přejít ke comicsům.

Mean Machine:Ohrožený Druh (Kresba:Kevin Walker - Scénář:Gordon Rennie)
Výborný kraťas. Rennieho scénář je kvalitní, na malé ploše (deset stran) sice nemůže překvapovat nečekanými zvraty, přesto si udržuje spád a humor. Partička členů z Ligy za ochranu zvířat omylem osvobodí Meana ze zajetí, když přepadnou policejní konvoj, který měl údajně převážet „Zvířecí exponáty sloužící k sadistickým lékařským výzkumům“. Nakonec se ale pod mírným nátlakem (Mean jednoho z nich vyčelí) dohodnou, že Mean zřejmě patří mezi ohrožený druh a pokusí se ho dostat ven z Mega City One, do jeho přirozeného prostředí. Kvalitní scénář podporuje hezká kresba Kevina Walkera, která mě nevím proč trošku připomíná tvorbu Mikea Mignoly-snad citem pro akci a podobným, takřka filmovým viděním. Jen překlad Jiřiny Větrovské mi tak trošku nesedl-hlavně u Meanových hlášek-rozhodně se mi víc zamlouval způsob, jakým Meanovu mluvu přeložil Pavel Dort, ale to je věc vkusu.

Batman/Darkness (Kresba:Mark Silvestri, Dave Finch, Liquid atd. - Scénář:Scott Lobdell, Jeph Loeb)
Soap opera comics. Představte si, že by ve stupidní telenovele typu Esmeralda režisér kompletně vyměnil obsazení a místo neznámých španělských a latinskoamerických herců a herek (od slova herečka) by nasadil světově proslulé herce. Využil by služeb špičkového střihače, stylisty a podobných maníků (a mániček), takže by telenovela byla skutečnou pastvou pro oko. Jenže ouha! On nám rejža na něco zapomněl! Na scénář. A stejně je to i s crossoverem Batman/Darkness-Mark Silvestri spolu se svými šesti (šesti!!) kolegy odvádí na postu kreslíře skvělou práci, jednu z jeho nejlepších za poslední roky, jenže celý crossover je neuvěřitelně shazován špatným scénářem, který se svou plytkostí dá skutečně přirovnat jen k španělským telenovelám. Něco špatného jsem začal tušit už ve chvíli, kdy se na scénáristickou židličku nakvartýroval vedle Jepha Loeba (Batman:The Long Haloween, Darevil:Yellow) Scott Lobdell, scénárista, který se s nápady překypujícím Loebem nemůže vůbec rovnat-bohužel, moje předpoklady se potvrdily, Batman/Darkness je po scénáristické stránce děsný comics. Těžko říct, zda je to vinou Loeba nebo Lobdella, podle mě ale scénář pohnojili oba. Doporučuji nečíst, jen si prohlížet skvělé Silvestriho kresby. Amen.

Dewlin Waugh:Swimming in Blood (Kresba:Sean Phillips - Scénář:John Smith)
Hodně lidí se mnou nebude souhlasit pro to, co teď řeknu, ale je to můj názor a stojím si za ním:Devlin Waugh byl dobrý comics. Získal si mě výbornou atmosférou, připomínající film Vetřelci, kombinovanou s neuvěřitelnou postavou Vatikánského paranormálního vyšetřovatele Devlina, který se vyznačuje několika zajímavými vlastnostmi: Miluje aranžování květin, volný verš, je členem klubu pěstitelů koček, má tělo nabušené steroidy, vyhrál na olympiádě, diskfalifikovali ho, když bylo v jeho těle naměřeno neskutečné množství steroidů a je to buzna. Prostě typický paranormální vyšetřovatel, řešící ve čtyřdílném opusu Swimming in Blood problémy s upíry v podmořské věznici Aquatraz. Hned se na ně vrhne. Ale nejdřív si dá vajíčko naměkko a šlofíčka. Devlin přišel poměrně velkému množství čtenářů jako natahovaný, ale podle mě jde spíše o důsledek toho, že byl rozkouskován do čtyř částí-ostatně, komu by natahovaný nepřišel, když vycházel snad dva roky?J Kresba Seana Phillipse k příběhu sedí, občas lehce změní styl, má své lepší i horší chvilky, ale jako celek se zařazuje mezi lehčí nadprůměr-skoro to samé se dá říct i o scénáři Johna Smithe, který si dlouho udržuje vysoký standart, aby se v poslední části naprosto zbytečně a nepředvídatelně zhoršil-konec je, bohužel, jen průměrný (neprozradím, kupte si to).

Hans:Poslední ostrov (Kresba:Grzegorz Rosinski - Scénář:A. P. Duchateau)
Kvalitní evropský comics v Crwi? Proč ne. Hans mezi K. E. C. bezesporu patří, i když jde o starší záležitost-to můžeme poznat jak na Rosinského kresbě, která ještě není tak vyzrálá jako v Thorgalovi, tak na Duchateauově scénáři, který se nijak nevyhýbá pro sci-fi typickým situacím a zápletkám. Zvláštní je, že mi to u Hanse vůbec nevadí-ona kvalitně napsaná a nakreslená komerce, ještě ke všemu evropská, mi jde k duhu. Bohužel mi k duhu nejde lettering, o kterém jsem se u dříve zmíněných comicsů nezmiňoval, protože mi nijak nevadil (snad ještě u Devlina, kdyby zůstal font z čísla 17, vůbec bych se nezlobil), ale font použitý u Hanse je skutečně zrůdný-strojový až bědaL. Stejně tak se mi příliš nelíbil překlad M. Hromádky, těžko ale mohu říci, jestli je to chyba pana překladatele, nebo spíše naivních textů A. P. Duchateaua. Každopádně, Hanse klidně víc, pane Veverko.

Co říct závěrem? Makej, Mocná Veverko, ať na další číslo zase nemusím čekat skoro rok. Tohle číslo se ti docela povedlo.

Vydal: Comics Art Publishers v roce 2001

Autor: Aleš Kot
Tento článek byl publikován 5.4.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36