Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Harlequin Valentine

Harlequin ValentineKdyby existoval u fantazie nějaký měrný koeficient podobně jako IQ u inteligence, patřil by Neil Gaiman k tomu nepatrnému zlomku populace s FQ (kvocientem fantazie) nad 150. Že tomu tak je, už se mohl český čtenář přesvědčit ve výborných románech Nikdykde, Hvězdný prach a Američtí bohové. Rozhodně pozitivní informací je, že v blízké době u nás dojde i na Gaimanovy komiksy Sandman a Last Temptation s Alice Cooperem. Že jsou komiksy Gaimanovy nejbližší, není třeba příliš zdůrazňovat.

Jedním z posledních Gaimanových komiksů – mám pocit, že je to dokonce poslední – je zrovna Harlequin Valentine, který spáchal pod křídly Dark Horse (už dříve u něj vydal Last Temptation). Jedná se o drobné dílko o rozsahu třiceti stránek + doslov a lze ho chápat jako takovou náladovou jednohubku. Chcete-li se bleskově naladit na vlnu Gaimanovy fantazie, je Harlequin Valentine dobrým řešením.

Celá kniha je poctou italské divadelní komedii dell´arte, které je věnován i doslov, kde se čtenář seznámí s historií a charakteristikou jednotlivých postav. Z tohoto důvodu doporučuji přečíst doslov hned na začátku, i když na druhou stranu nepředpokládám, že knížku přečtete, založíte a už se k ní nevrátíte. Gaiman přepracovává prastarý příběh plný bláznovství, beznaděje a servilní lásky ve svém vlastním stylu.

Důvodem, proč používám při tak malém rozsahu stránek výraz kniha a ne sešit, je ten, že má kniha pevnou vazbu a je vytištěna na kvalitním papíře. V Americe se konečně učí, jak se mají vydávat komiksy. Ještě by jim mohl někdo vysvětlit, že když budou experimentovat s většími formáty, tak na ně Číňané nezaútočí. Dobré tiskové zpracování je základ. I samotná obálka je vkusná a Gaimanovo jméno dává tušit, že srdíčka tu spíše než symbol lásky znamenají kus masa z lidského těla.

Okolo srdce se točí i celý děj, ve kterém Harlekýn připíchne svoje srdce své milované Kolombíně na dveře jako dárek k Valentýnovi. Co by se mohlo u někoho proměnit v nechutný slaďák, to si u Gaimana zachovává jistou syrovost a příběh může čtenář zkonzumovat s gustem. Je jasné, že na tak malém rozsahu nelze jít příliš do hloubky, ale autor dokazuje, že je možné vytvořit náladu. A to za to stojí.

Zatímco ke scénáři výhrad nemám, u kresby jsem poněkud rozpačitý. I když si technikou nejsem na sto procent jistý, jedná se o využití fotografií, u kterých je pozadí počítačem zfiltrováno a potlačeno a postavy jsou domalovány v Painteru, aby vzbudily dojem klasické malby. Kontrast postav a pozadí nevadí, ale přílišný realismus a fotografická statičnost škodí. Od Johna Boltona jsem čekal rozhodně víc. Místo toho, aby počítač využil ke zdokonalení svého díla, použil ho pro usnadnění práce. To, že jsou na některých obrazech vidět pixely, není autorovou dobrou vizitkou.

Takže to máme kvalitní, nicméně krátký scénář v ne zrovna dech beroucí kresbě. Tentokrát je to spíše pro skalní fanoušky Gaimana. Ostatní stejně čekají na Sandmana.

Scénář: Neil Gaiman
Kresba: John Bolton
Vydal: Dark Horse v roce 2001

Autor: Martin Přibyl
Tento článek byl publikován 19.6.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36