 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Hellboy: povídky z temnot 
Tenhle týpek vypadá uz na první pohled jako nekdo, kdo své práci rozumí. Jestlize nekde potkáte chlapíka rudého tak, ze by se pri pohledu na nej Grebenícek polil rumelkou, majícího na cele upilované rohy, na kostrci ocas, kamennou pravici a za pasem... páár bouchacééék... ehm, pardon, tedy jednu bouchacku, rozhodne ho nebudete tipovat na reditele prazské pobocky nejvetsí americké firmy, dovázející svýcarské hodinky. Kouknete na nej a reknete si: "To bude nejakej tvrdáckej parabijec!" A ejhle, budete mít pravdu. Mike Mignola si Hellboye vymyslel v roce 1991. V roce 1993 s ním vysel první comics. A v roce 1997 se zarudlý chlápek zjevil poprvé v nasich zamepisných sírkách. Uz ve svém druhém císle magazín CREW otiskl povídku Mrtvola a ta docela slusne popostrcila Pekelného chlapce na zebrícku popularity comicsových postav u nás. A o rok pozdeji uz do nás CREWáci prali monotematické album, jehoz jediným a nedelitelným hrdinou je agent Úradu pro vysetrování paranormálních jevu. Docela slusná kariéra v zemi, kde comics je stále jeste tak trosku sprosté slovo, rekl bych. Ctyriasedesáti stránková knízecka v americkém formátu obsahuje ctyri povídky - Hlavy, Vánoce v podzemí, Mrtvola a Zelezné boty. Tedy suma sumárum tri novinky (ovsem Hlavy jsou takový kratas a Zelezné boty vlastne jen fórek, rozkreslený na sest stran) plus jedna uz uverejnená vec... Otázka tedy stojí..., jestli za to tech skoro sto dvacet kacek stojí. Odpoved necháme jeste chvilku behat po okolí a podíváme se na celé album trosku drobnohledneji. "Tady ne spát. Tady nebespesno." Takze HLAVY - udeláme si mensí casový i prostorový skok a ... jsme v Japonsku, v roce 1967. V divném dome se dejí divné veci a tak se nelze divit, ze Hellboy se náhle vyskytne v jeho okolí. Ono to s ním uz tak vetsinou bývá, ze se nekde objeví a clovek netusí, jak se to stalo. V síní skvostného sikmoocního domu sedí nekolik putováku a povídají tak veselé historky, ze by z toho i Hellboy puknul. Takze jde radsi spát a zbytek onech deseti stránek je uz vlastne "jen" docela atmosférická rezba za úcasti nekolika levitujících hlav, jednoho jezera a jednoho svítání. Mignola pracuje skvele s prostrihy, takze kdyby chtel Hlavy nekdo pouzít jako filmový storyboard, nemusí uz pomalu menit ani cárku. Má to spád a svih a záverecná Hellboyova lakonická hláska sundá celou mystickou atmosféru tak skvele, ze nechá vzpomenout na nejlepsí casy amerických detektivek drsné skoly. "Vy jste Santa Claus!" VÁNOCE V PODZEMÍ se odehrávají v Anglii v roce 1989 - a název uz bystrejsím napovedel, ze na Stedrý vecer. Kdo uhádl, muze si jít sednout na chodbu a nadelit si pár dárecku pod kvetinác. Príbeh je inspirován (ostatne jako vetsina Mignolových dílek) jakousi starou povestí. Na plose jedenadvaceti stránek si Mike se zápletkou mohl i trosku pohrát, následkem cehoz uz neslouzí pouze jako kulisa bitky s hlavním osklivákem a to je dobre. Dalsí dávka skvelé Mignolovy práce s detaily umocnuje atmosféru a kdyz si k tomu vsemu primyslíme suché Hellboyovy hlody pri záverecné presdrzkovce, je to moc pekne strávnená chvilka comicsové poezie. "Obvykle moc nedám na ukecaný mrtvý chlápky, ale tebe i pres ten smrad beru." Dalsí v poradí je MRTVOLA a co si budeme povídat, docela uz zavání. Nikdy bych neveril, ze dá v devetapadesátém roce takovou práci najít v Irsku neobsazený krestanský hrob. Je to sice fuska, ale kdyz je v sázce s leprechauny lidské novorozene a na vsechno je cas pouze od pulnoci do svítání (to je totiz nejvetsí trabl s paranormály - mají úrední hodiny jeste horsí, nez na bernáku a jakmile zazní kohoutí kokrhání a vyleze první slunecní paprsek smejdílek, kanceláre se nedobytne uzamknou) nezbývá Hellboyovi nic jiného, nez hodit si hnijícího Tammieho na hrb a vyrazit na nocní okruzku po irských hrbitovech. Zkrátka samozrejme neprijdou ani príznivci kamenné pazoury, protoze v Irsku se najde potvor spousta a Grom, irský bes, sampión connachtský a milácek královny Medb je sice jenom prerostlé prase, ale takoví jsou nejhorsí. Hellboy by mohl vyprávet. Musím se priznat, ze Mrtvola je mi z celého alba nejblizsí. Výse zminované veci, jako filmový zpusob vyprávení a práce s detaily jsou samozrejmostí i tady. Hlavne je mi vsak sympatické to, ze v Mrtvole nejde apriori o to namlátit nejakému monstru tlamu (to se dostaví jako vedlejsí produkt a je to príjemné finále). Snad to bude také tím, ze mám Irsko a jeho legendy docela rád a Mignola v této povídce úzasne vystihl atmosféru zelených kopcu, prikrytých príkrovem noci, rozpadlých dolmenu a kromlechu z dob dávno predkrestanských a tajemných príserek irské mytologie. Jak píse v doslovu, povazuje Mrtvolu spousta lidí za nejlepsí hellboyovský príbeh a já patrím mezi ne. "Nazdar, to jsem já..." O povídce ZELEZNÉ BOTY se toho moc napsat nedá. Je kratoucká a Mignola ji vytvoril jako jakousi vatu k sesitovému vydání Mrtvoly - aby doplnil pocet stran. V doslovu tvrdí, ze se mu líbil nápad zakomponovat do úvodu akademické (Mike pouzil slova "suchopárné"J) experty na folklór. Co k tomu dodat. Snad jen to, ze to byl skutecne nápad dobrý... "Nejakej problém?" Ovsem. Samozrejme problém. Vratme se k otázce, jejíz odpoved nám tu uz drahnou dobu pobíhá kolem a znecistuje snad vsechny patníky, co jich tu jen je. No tak, malická, uz ses vyvencila dost, pocem a prestan vrcet... Takze tedy. Odpoved zní.......... ANO!!! Coze? Ano, co? Takze zpátky na zacátek a nalistovat otázku!... Dobrá, dobrá, tak já ji teda zopakuju. Stojí to za tech skoro sto dvacet kacek? Ano! Takhle uz je to v porádku? Duvodu je hned nekolik. Mike Mignola je mezi comicsovými tvurci skutecnou hvezdou a jeho Hellboy uz se dávno zaradil do extratrídy comicsových hrdinu. Kazdý príbeh je delán s láskou a zájmem, nikoli jen kvuli zisku, coz v dnesní dobe také potesí. Atmosféru svých prostredí má v malíku a dokáze ji bájecne podat. Stací si jen zvyknout na velice netradicní kresbu. O zpusobu vyprávení uz jsem toho napsal tolik, ze to nemuzu opakovat, neb bych se opakoval. A jako obvykle, celé je to výborne Petrem Litosem prelozené, Ondrejem Svátkem graficky upravené a tak vubec. Proste a jasne - i kdyz uz máte CREW c. 2 a v ní Mrtvolu cernobíle, rozhodne se vám vyplatí mít ji i barevne. A vzhledem k tomu, ze za ní ostatní povídky nijak výrazne nezaostávají, meli byste se stydet, kdybyste si nechali Modrou Crew s Hellboyem ujít. Treba pak vyjdou i dalsí... Autor: Radim Klimes
|
|
|
|
|