Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Hellboy: povídky z temnot

Hellboy

Tenhle týpek vypadá už na první pohled jako někdo, kdo své práci rozumí. Jestliže někde potkáte chlapíka rudého tak, že by se při pohledu na něj Grebeníček polil rumělkou, majícího na čele upilované rohy, na kostrči ocas, kamennou pravici a za pasem... páár bouchačééék... ehm, pardon, tedy jednu bouchačku, rozhodně ho nebudete tipovat na ředitele pražské pobočky největší americké firmy, dovážející švýcarské hodinky. Kouknete na něj a řeknete si: "To bude nějakej tvrďáckej parabijec!" A ejhle, budete mít pravdu.

Mike Mignola si Hellboye vymyslel v roce 1991. V roce 1993 s ním vyšel první comics. A v roce 1997 se zarudlý chlápek zjevil poprvé v našich zaměpisných šířkách. Už ve svém druhém čísle magazín CREW otiskl povídku Mrtvola a ta docela slušně popostrčila Pekelného chlapce na žebříčku popularity comicsových postav u nás. A o rok později už do nás CREWáci prali monotematické album, jehož jediným a nedělitelným hrdinou je agent Úřadu pro vyšetřování paranormálních jevů. Docela slušná kariéra v zemi, kde comics je stále ještě tak trošku sprosté slovo, řekl bych.

Čtyřiašedesáti stránková knížečka v americkém formátu obsahuje čtyři povídky - Hlavy, Vánoce v podzemí, Mrtvola a Železné boty. Tedy suma sumárum tři novinky (ovšem Hlavy jsou takový kraťas a Železné boty vlastně jen fórek, rozkreslený na šest stran) plus jedna už uveřejněná věc... Otázka tedy stojí..., jestli za to těch skoro sto dvacet kaček stojí. Odpověď necháme ještě chvilku běhat po okolí a podíváme se na celé album trošku drobnohledněji.

"Tady ne spát. Tady nebespešno."

Takže HLAVY - uděláme si menší časový i prostorový skok a ... jsme v Japonsku, v roce 1967. V divném domě se dějí divné věci a tak se nelze divit, že Hellboy se náhle vyskytne v jeho okolí. Ono to s ním už tak většinou bývá, že se někde objeví a člověk netuší, jak se to stalo. V síní skvostného šikmoočního domu sedí několik putováků a povídají tak veselé historky, že by z toho i Hellboy puknul. Takže jde radši spát a zbytek oněch deseti stránek je už vlastně "jen" docela atmosférická řežba za účasti několika levitujících hlav, jednoho jezera a jednoho svítání. Mignola pracuje skvěle s prostřihy, takže kdyby chtěl Hlavy někdo použít jako filmový storyboard, nemusí už pomalu měnit ani čárku. Má to spád a švih a závěrečná Hellboyova lakonická hláška sundá celou mystickou atmosféru tak skvěle, že nechá vzpomenout na nejlepší časy amerických detektivek drsné školy.

"Vy jste Santa Claus!"

VÁNOCE V PODZEMÍ se odehrávají v Anglii v roce 1989 - a název už bystřejším napověděl, že na Štědrý večer. Kdo uhádl, může si jít sednout na chodbu a nadělit si pár dárečků pod květináč. Příběh je inspirován (ostatně jako většina Mignolových dílek) jakousi starou pověstí. Na ploše jedenadvaceti stránek si Mike se zápletkou mohl i trošku pohrát, následkem čehož už neslouží pouze jako kulisa bitky s hlavním ošklivákem a to je dobře. Další dávka skvělé Mignolovy práce s detaily umocňuje atmosféru a když si k tomu všemu přimyslíme suché Hellboyovy hlody při závěrečné přesdržkovce, je to moc pěkně strávnená chvilka comicsové poezie.

"Obvykle moc nedám na ukecaný mrtvý chlápky, ale tebe i přes ten smrad beru."

Další v pořadí je MRTVOLA a co si budeme povídat, docela už zavání. Nikdy bych nevěřil, že dá v devětapadesátém roce takovou práci najít v Irsku neobsazený křesťanský hrob. Je to sice fuška, ale když je v sázce s leprechauny lidské novorozeně a na všechno je čas pouze od půlnoci do svítání (to je totiž největší trabl s paranormály - mají úřední hodiny ještě horší, než na berňáku a jakmile zazní kohoutí kokrhání a vyleze první sluneční paprsek šmejdílek, kanceláře se nedobytně uzamknou) nezbývá Hellboyovi nic jiného, než hodit si hnijícího Tammieho na hrb a vyrazit na noční okružku po irských hřbitovech. Zkrátka samozřejmě nepřijdou ani příznivci kamenné pazoury, protože v Irsku se najde potvor spousta a Grom, irský běs, šampión connachtský a miláček královny Medb je sice jenom přerostlé prase, ale takoví jsou nejhorší. Hellboy by mohl vyprávět. Musím se přiznat, že Mrtvola je mi z celého alba nejbližší. Výše zmiňované věci, jako filmový způsob vyprávění a práce s detaily jsou samozřejmostí i tady. Hlavně je mi však sympatické to, že v Mrtvole nejde apriori o to namlátit nějakému monstru tlamu (to se dostaví jako vedlejší produkt a je to příjemné finále). Snad to bude také tím, že mám Irsko a jeho legendy docela rád a Mignola v této povídce úžasně vystihl atmosféru zelených kopců, přikrytých příkrovem noci, rozpadlých dolmenů a kromlechů z dob dávno předkřesťanských a tajemných příšerek irské mytologie. Jak píše v doslovu, považuje Mrtvolu spousta lidí za nejlepší hellboyovský příběh a já patřím mezi ně.

"Nazdar, to jsem já..."

O povídce ŽELEZNÉ BOTY se toho moc napsat nedá. Je kraťoučká a Mignola ji vytvořil jako jakousi vatu k sešitovému vydání Mrtvoly - aby doplnil počet stran. V doslovu tvrdí, že se mu líbil nápad zakomponovat do úvodu akademické (Mike použil slova "suchopárné"J) experty na folklór. Co k tomu dodat. Snad jen to, že to byl skutečně nápad dobrý...

"Nějakej problém?"

Ovšem. Samozřejmě problém. Vraťme se k otázce, jejíž odpověď nám tu už drahnou dobu pobíhá kolem a znečišťuje snad všechny patníky, co jich tu jen je. No tak, maličká, už ses vyvenčila dost, pocem a přestaň vrčet... Takže tedy. Odpověď zní.......... ANO!!! Cože? Ano, co? Takže zpátky na začátek a nalistovat otázku!... Dobrá, dobrá, tak já ji teda zopakuju. Stojí to za těch skoro sto dvacet kaček? Ano! Takhle už je to v pořádku?

Důvodů je hned několik. Mike Mignola je mezi comicsovými tvůrci skutečnou hvězdou a jeho Hellboy už se dávno zařadil do extratřídy comicsových hrdinů. Každý příběh je dělán s láskou a zájmem, nikoli jen kvůli zisku, což v dnešní době také potěší. Atmosféru svých prostředí má v malíku a dokáže ji báječně podat. Stačí si jen zvyknout na velice netradiční kresbu. O způsobu vyprávění už jsem toho napsal tolik, že to nemůžu opakovat, neb bych se opakoval. A jako obvykle, celé je to výborně Petrem Litošem přeložené, Ondřejem Svátkem graficky upravené a tak vůbec. Prostě a jasně - i když už máte CREW č. 2 a v ní Mrtvolu černobíle, rozhodně se vám vyplatí mít ji i barevně. A vzhledem k tomu, že za ní ostatní povídky nijak výrazně nezaostávají, měli byste se stydět, kdybyste si nechali Modrou Crew s Hellboyem ujít. Třeba pak vyjdou i další...

Autor: Radim Klimeš
Tento článek byl publikován 14.4.2000 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36