Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Lips Tullian: Stříbrný poklad, Konec Sahrbergovy bandy

Lips Tullian: Stříbrný poklad, Konec Sahrbergovy bandyCopak dneska, dneska je to v pohodě… Nudíš se? Zajdeš si do kina nebo do hospody, pustíš bednu, sedneš ke compu,
otevřeš comics, k němu lahváče a když bude úplně nejhůř, koupíš si medvídka mývala. Ale dřív? Dejme tomu takových sto, sto dvacet let zpátky? Kino nebylo, bedna nebyla, compy nebyly, comicsy nebyly, medvídky mývaly nikdo nedovážel – snad jen ta hospoda zbývala… A brakové romány na pokračování.

Nákladem níže podepsaného knihkupectví vychází nový velmi zajímavý román pod názvem LIPS TULIAN, nejobávanější náčelník lupičů.

Krásná Hedvika, dcera zámožného šlechtice, věnovala lásku mladému, hezkému kavalírovi a také on se opravdově do ní zamiloval. Ale náhle se objevil jiný, bohatší kavalír, jenž se otci spanilé Hedviky lépe líbil než onen, kterého milovala, a tak bylo rozhodnuto, že musí ženou druhého se státi. Proti tomu se ubohá dívka zoufale bránila, ale vůle otce byla rozhodující a ona musila s nenáviděným k oltáři přistoupiti. Sňatek byl uzavřen, kněz skončil právě obřadní řeč, když se tento zoufalý výkřik tichou kaplí rozlehl: „Hedviko, Hedviko, co jsi mně to učinila!“ – „Filipe, můj Filipe!“ volá nešťastná nevěsta a klesá milenci v náruč.
Novomanžel zuří, vida svoji krásnou choť v objetí nenáviděného soka, káže mladého kavalíra spoutati a nemilosrdně mučiti. Těžce uraženému se však podaří uprchnouti, on přísahá strašnou pomstu, kterou pak co loupežník provádí.
Další zví ctěný čtenář z obsahu našeho neobyčejně poutavého, dějem velmi pestrého románu.


Jestliže se vám zdá, že určité prvky výše zmíněného děje (který jsem sprostě přepsal z prospektu, otištěného v prvním sešitě románu Lips Tullian) by snadno posloužily za základ několika (desítek) dílů latinskoamerické telenovely, zatímco jiné použil Alexandre Dumas starší hned v několika svých nesmrtelných klasikách, nejste vůbec daleko od pravdy. Některé principy jsou staré jako lidstvo samo a jsou základním kamenem tvrzení, že ve stavbě příběhu nejde vymyslet nic nového – jde jen to už vymyšlené dát do nových souvislostí. Takzvaný krvavý román, do jehož škatulky se mimo jiné řadí právě různé loupežnické příběhy a morytáty, ve své době suploval dnešní akční příběhy, a není proto divu, že se tyhle žánry dnes alespoň občas potkají.

Lips Tullian potkal comics zásluhou pánů Jaroslava Weigela a Káji Saudka v roce 1972, kdy byl v Mladém světě otištěn první z padesáti dílů – pak byl seriál zastaven. O deset let později ale spatřil světlo tiskárny díky České speleologické společnosti (která Saudkovi poskytla prostor ve zvláštní příloze svého „Zpravodaje“ a na jejíž objednávku později vznikly i foglarovské seriály Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn) další příběh – dvaadvacetistránkový Stříbrný poklad a v roce 1985 přibyl o dvě strany delší Konec Sahrbergovy bandy. Zatímco příběhy z Mladého světa jsou dnes už nejspíš jen v knihovnách existující raritou a dá se jen doufat, že ještě existují originály nebo alespoň reprodukovatelné kopie, ty „jeskyňářské“ vyšly v roce 1990 díky Středočeskému nakladatelství a knihkupectví ve zvláštním sešitě s novou obálkou.

Osobně pokládám Lipse Tulliana za jeden z nejlepších Saudkových comicsů, který se mi dostal do ruky (tedy samozřejmě po Muriel). Především jde o to, že docent Weigel, známý to cimrmanolog, předvedl při převodu původních románových zápletek do scénáře něco, co se dá bez uzardění nazvat genialitou – zachoval onu rozkošnou atmosféru „padlého braku“, ovšem to, co v předloze dnes působí nechtěně směšně a bylo kdysi myšleno nejspíš smrtelně vážně, je v jeho podání příležitostí k nespočetným fórkům. Nejde však o zesměšnění; stejně jako v případě filmu Kdo chce zabít Jessii? jde o okouzlení geniální naivitou předlohy a jeho láskyplné vyjádření prostřednictvím humoru. Nic to neubírá na dobrodružnosti – naopak, akce a humor jdou společně ruku v ruce v nevídané symbióze, jejíž součástí je i ad absurdum dohnaná krvavost některých scén (v čemž má mnoho společného s další poctou tomuto žánru – Váchalovým Krvavým románem).

Tohle všechno by samozřejmě bylo k ničemu, kdyby scénář nedostal do ruky někdo, kdo je naladěn na stejnou vlnu. Humor je ovšem pro Saudka stejně typický jako ňadra žen od šestek výše a kreslíř si se svým scénáristou opravdu porozumněl. Kromě toho, že nenajdete stránku, na níž by nebyla alespoň jedna slovně-kresebná hříčka, dokázal totiž Saudek využít své záliby v divokých perspektivách, bizarních úhlech pohledu, hrách se světlem a stínem, lepých děvách a svalnatých mužích a vytvořil tak neodolatelný koktejl, kterému snadno a rádi odpustíte, že některé obrázky jsou přece jen jaksi „odfláknutější“ a asi by si zasloužily maličko víc propracovat. Ale vlastně je to jedno, protože to člověku dojde stejně až po x-tém přečtení a spíš jen tak bokem.

Filip z Mengštejnu aka Lips Tullian opět usedl v lesním mlýně k rozehrané šachové partii se svým věrným Wittorfem, Hedvika se v klášteře modlí za spásu jeho duše, její sestřenice Hilda strojí další úklady, jejichž cílem je dostat Filipa do postele, a ministr Flemming vymýšlí další past, po níž by Lips Tullian konečně skončil na šibenici. Všechno je, jak má být. Ještě kdyby se tak našel někdo, kdo by dokázal sehnat a vydat ty „mlaďákovské“ příběhy.

No nic, odložím nyní onen dvanáct let starý, ohmataný sešit zpátky do police. Stejně ho za měsíc zase vytáhnu, abych ho přelouskal po tisící první.

Autoři: Scénář: Jaroslav Weigel - Kresba: Kája Saudek
Vydal: Středočeské nakladatelství a knihkupectv v roce 1990

Autor: Radim Klimeš
Tento článek byl publikován 5.4.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36