Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Muriel a andělé

Muriel a anděléTroufám si tvrdit, že každý, kdo v téhle zemi kdy přišel do styku s comicsem, to jméno zná. Legendární, bájemi a pověstmi opředený příběh, který v totalitním Československu vyjít nesměl, protože se trefil do konce nejprve tak nadějných a posléze tak smutných let šedesátých, se nakonec těsně po revoluci přece jen publikace dočkal a díky tomu ti šťastnější z nás konečně poznali, kdo se pod tím jménem skrývá. Lékařka Muriel potkala anděla…

Blankytně modrá obloha se odráží ve smaragdových vodách oceánu. Píše se rok 1988 a hlídkový letoun OSN je při pravidelném kontrolním letu zničen po srážce se záhadným tělesem. Tisk spekuluje o meteoritu, ale bude nejspíš trochu vedle - meteority nevylétávají z moře. O týden později se na stejném místě Atlantiku ocitne záoceánská loď Santa Anna-Maria. Na její palubě se mimo jiné nachází i lodní lékařka Muriel, nádherná, úžasná, krásná a nedobytná dívka. Na hřbetě jednoho z delfínů, skotačících kolem lodi, si všimne nezvyklé věci. Ano, určitě je to tělo člověka. I když, odkdy má člověk na zádech křídla? Poté, co urputným bojem s byrokraty a představiteli armády zachrání Muriel tělo krásného mladíka Roa (do nějž se pochopitelně zamilovala) před pitvou, pokračuje pátrání po stopách tajemných bytostí. Pravda vyjde brzy najevo - jsou to naši potomci. Lidé, kteří žijí v desátém tisíciletí, ve světě, v němž neexistuje smrt, nenávist, zrada a veškeré odpornosti světa současného. Ani armáda. Ta byla zrušena dokonce ještě v tisíciletí, z nějž pochází Muriel. Jenže armáda je mocnou organizací. A protože jeden z jejích čelných představitelů, generál-seržant Ian C. Xeron, se tohle všechno na návštěvě v budoucnosti dozvěděl, je jasné, že děj zahustí i nějaká ta akce - Mike Richardson, tvůrce láskyplného nového lidského světa, je odsouzen k smrti, aniž by to tušil...

 Pokud se chcete pustit do recenze na legendu, ocitáte se zákonitě na ledě mimořádně tenkém. Dávno už je totiž jasné, že taková věc je časem prověřená a hodnoty trvalé, takže hnidopišské rýpání se v kresbě a příběhu ztrácí část svého efektu. Když jde navíc o první comic book, který jste kdy drželi v ruce a mohli jste ho doslova zhltat, protože byl česky, váš pohled na dotyčné dílo nutně musí být zkreslený. Jak to udělat a nemluvit pouze v superlativech?

Muriel a anděléZačneme od příběhu. Napsal ho Miloš Macourek a to je jméno, které si snad každý (alespoň z mé generace) pamatuje už od hodně útlého dětství. Fláky jako Mach a Šebestová či Arabela se prostě nedají zapomenout. Macourek si s comicsem potykal i o dost později - napsal Saudkovi scénář k Peruánskému deníku - ale teď se píše konec let šedesátých a třebaže v Americe a na západě vůbec už dávno doznívá vlna „květinových dětí“ a jejich superpacifistických vizí, v Československu, v němž se přetahují vidiny socialismu s lidskou tváří s naprosto nelidskou předzvěstí už na dveře klepající normalizace, jsou tyhle výkřiky po naprosté svobodě velice aktuální. Tím je dáno to, že dnes už příběh budí na tvářích postmoderně negativistických lidí přelomu tisíciletí spíše shovívavý úsměv - jen se podívejte, jací fantastové to tenkrát byli. Přesto je v něm mnoho zajímavých aspektů. Předně, je z hlediska řemeslného perfektně vystavěn. A kromě té utopické vize nabízí i pořádnou porci dramatických situací a zatraceně akčních prvků. Mezi ty je pak nenásilně a zcela organicky začleněn humor - není ho moc, alespoň ne toho konkrétního, ale je takřka všudypřítomný - a to je vlastností těch nejlepších dobrodružných příběhů, že se zase až tak strašně vážně netváří a udrží si potřebný odstup, díky němuž zůstávají věrohodnými.

„Již opětovně, Alfréde, pijete brzy zrána?“

 Kresba je ovšem humorem nabitá. Kája Saudek, Mistr českého comicsu, byl teprve na začátku cesty a já si dodnes myslím, že Muriel je nejlepší věcí, kterou kdy udělal. Ano, jeho kresba ještě zdaleka nebyla tak vykreslená a svůj později tak nezaměnitelný styl v té době teprve formoval, přesto jsou obrázky z Muriel úžasné. Saudek jako jeden z mála u nás (ne-li jediný) vycházel především z amerického comicsu. Odtud pochází nabušený svalovec Ro, který by po navlečení červenomodrého trikotu a černé paruky mohl dělat Supermanovi dublera. Tady se dají také snadno najít kořeny vysokoškolsky vzdělané sexbomby Muriel. Stejně tak i ultramilitaristický mozek generála Xerona je tu doma. Všechny tyhle klasické aspekty amerického comicsu jsou však nepatrně upraveny a fungují jako vlídná a láskyplná ironie. Na Xeronovi je to pak nejmarkantnější - rozhodně je to jediný padouch, který kdy nosil na své uniformě jmenovku EGO. Saudek použil při kresbě konkrétních lidí jako modelů a mnozí tak mají v Muriel svůj pomník, postavený ještě dávno v dobách mládí - kterému člověku se to podaří? Muriel, to je Olga Schoberová alias Olinka Beerová (kterou měl Saudek opravdu „v ruce“), krásná Jessie ze skvělé Vorlíčkovy comicsové parodie Kdo chce zabít Jessii? - mimochodem, překvapí někoho, že scénář k tomuhle filmu napsal Macourek a úvodní titulky a comicsy, objevující se v něm, nakreslil Saudek? A tvář generála Xerona, to už je úplný vrchol. Saudek ho kreslil podle svého rodného bratra Jana. A vzhledem k onomu obecně známému faktu, že Kája a Jan jsou dvojčata, jako hlavního záporáka tu vlastně kreslíř zpodobnil sám sebe. Nevím to jistě, takže to nechci tvrdit, ale předpokládám, že je to ve světovém comicsu vzácná vyjímka. Neuvěřitelné množství fórků dokázal Saudek nacpat do jednotlivých obrázků, zvláště těch, které se odehrávají v „současnosti“. Díky tomu prohlašuje při chycení stroje času Dick Tracy v popředí obrázku, že je tentokrát opravdu na stopě a kopáči při návratu hrdinů z budoucnosti kopou na „Fanny Hillu“. A u přednosty kliniky najdete v knihovně tak odborné lékařské tituly, jako „Jak kuchati drůbež“, „Deflorace“, „Zločin lékařův“ či „...račka“ (nejsem si jist, o čem poslední kniha pojednává - začátek názvu je dovedně ukryt za lékařovým ramenem).

Muriel a anděléNo, jak vidno, superlativům jsme se stejně nevyhnuli. Nevadí - Muriel si je zaslouží. Pro pořádek dodejme ještě to, že kniha vyšla v dnes již neexistujícím nakladatelství Comet (které začalo fungovat ještě za totality a jeho magazín Kometa přinesl kromě spousty „šitoidního“ balastu také několik moc zajímavých původních věcí) a stalo se tak v roce 1991. Původní obálka nebyla tehdy k dispozici, takže Kája Saudek nakreslil novou. Je to s ní tak – stylově je úplně odlišná a protože mám pocit, že v letech devadesátých už Saudek byl za zenitem, nedosahuje ani zdaleka kvalit kreseb uvnitř knihy. Jenže to zase není až tak podstatné.

Slunce na comicsovém nebi české kotliny už už málem zazářilo, když se rozhodlo vydat Muriel nakladatelství CREW. Pracovalo se i na rekonstrukci pokračování s názvem Muriel a oranžová smrt, v němž se zlotřilý Xeron vrací, aby hrdinům opět zamotal život. Všechno dopadlo bledě a zůstává tak otázkou, jestli bude někdy českým comicsářům dopřáno zaslintat nad jedním z největších skvostů, jaký u nás v tomto žánru vznikl.

„Míle a míle jen prázdno a prach a v zákopech ostnatý drát...“

Celou tuto oslavnou ódu bych shrnul asi takto - nedovedu si představit, že by někdo z těch dnes už asi nemnoha šťastných majitelů byl ochoten Muriel prodat. Kdybyste ale na někoho takového narazili, udělejte dvě věci. Kupte za jakoukoli cenu a okamžitě zavolejte psychiatrickou ambulanci s pořádnou svěrací kazajkou, protože jste právě mluvili s velice nebezpečným šílencem. Pak se někde v klidu na pár dní zabarikádujte a začněte číst. Od začátku do konce a pak pěkně znova a znova. Stojí to za to.

Autoři: Scénář: Miloš Macourek - Kresba: Kája Saudek
Vydal: Comet v roce 1991

Autor: Radim Klimeš
Tento článek byl publikován 5.4.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36