Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Padoucnice #1

Padoucnice 1Nakladatelství l'Association bylo v roce 1990 založeno sedmi francouzskými komiksovými tvůrci, kteří se rozhodly dělat a publikovat komiksy podle svého gusta. Zatím nejvýznamnějším počinem tohoto nakladatelství je antologie alternativního komiksu COMIX 2000, která má rovných 2000 stran a na níž se podílelo přes 300 autorů z celého světa.

Díky novému českému nakladatelství Mot se k nám z produkce l'Association dostal černobílý komiks Padoucnice, jenž podle vlastních zážitků napsal a nakreslil David B. Musím přiznat, že když se mi album dostalo poprvé do ruky, měl jsem z něj lehce rozpačité pocity - obálka mě nijak zvlášť nezaujala a taky mě zklamalo, že většina textů není obsažena v bublinách, ale v proužcích u horní strany obrázků. Jakmile jsem se ale do komiksu začetl, zjistil jsem, že držím v rukou mimořádnou věc. Padoucnice má velmi silný scénář (jak už to tak u osobní výpovědi často bývá), a proto se není co divit, že právě za něj dostala cenu na festivalu v Angouleme - nejdůležitější akci svého druhu ve Francii. Celé vyprávění nemá klasickou dějovou linku, kterou by šlo převyprávět několika větami. Jednotícím tématem komiksu je boj staršího bratra hlavního hrdiny s epilepsií, ovšem celek je uktán z drobných epizod ze života francouzských kluků, jež jsou velmi věrohodně přetransformovány prostřednictvím dětské fantazie. Proto lze Padoucnici vnímat jako komiks o čistotě a zároveň krutosti dětství i o tom, jak se do něj dřív či později začne nabourávat podivný a nesrozumitelný svět dospělých. Album ovšem nabízí i jiné klíče - můžete ho číst jako analýzu lidské zběsilosti, vztahu člověka a války anebo jednoduše jako sled tu veselejších tu smutnějších vzpomínek na klukovská léta... možností se nabízí vícero.

Autorova kresba je stejná jako opravdu dobrá muzika - při prvním letmém setkání vás může klidně úplně minout, ale pokud se chvíli vystavíte jejím účinkům, záhy se vám dostane pod kůži a při každém dalším prohlížení/poslechu se vám líbí víc a víc. Styl Davida B. nabízí chytrou stylizaci, umí vypustit nepodstatné detaily a vypíchnout důležité věci, je schopen vybudovat atmosféru a přitom mu nechybí smysl pro humor. Podobně jako kresba Arta Spiegelmana v komiksu Maus (s nímž Padoucnici pojí značná vnitřní podobnost) se pomocí zdánlivě lehkovážných prostředků dokáže vyjadřovat k závážným tématům.

A věc, kterou rozhodně nemůžu pominout, je technické zpracování českého vydání Padoucnice, z nějž je cítit láskyplný vztah vydavatele k tomuto dílu. Komiks je výborně přeložen (což bohužel není samozřejmá věc), vytištěn na velmi kvalitním papíře, lettering je odvozen od původního autorova písma a album jako celek působí dojmem, který lze asi nejlépe popsat slovem poctivý. Na závěr musím podotknout, že Padoucnici považuji za zajímavý příspěvek do diskuze o tom, jestli komiks může nebo nemůže být umění. Padoucnice totiž podle mého názoru umění skutečně je, což ovšem ani v nejmenším nesnižuje její zábavnost - právě naopak. A budu albu držet palce, aby se i v naší komiksově zaostalé zemi našlo dost lidí, kteří to ocení.

Autoři: Scénář a kresba: David B.
Vydal: MOT v roce 2000

Autor: Tomáš Prokůpek
Tento článek byl publikován 5.4.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36