Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Spider-Man speciál: Masky

New York je mimořádně zvláštní město. Kdyby přišla nějaká šťavnatá katastrofa, která by vymazala tuhle civilizaci z povrchu zemského, měli by za pár set let případní paleontologové všechny rasy pěkně v jednom hrnci. Ovšem "Velké jablko" není jen fanatickým sběratelem obyčejných lidí. Se snad ještě větší chutí kompletuje sadu mutantů, magorů a totálních vyšinutců, kteří si nejvíce libují v navlékání různých bizarních masek a pestrobarevných kostýmů. Tahle část sbírky se dělí na dvě části - ty, kteří využívají svých schopností k tomu, aby rozjeli pořádné rodeo a nejvíc je baví unášet lidi a demolovat mrakodrapy a ty, kteří prvně jmenované vždycky, když je zábava v nejlepším chytnou za ***** a pořádně jim ji nakopou. Vpodstatě by se dalo říci (na tomhle místě bývá obvykle slovní spojení "s trochou nadsázky", jenže tentokrát byste i tu trochu hledali jen stěží), že celý New York je jedno velké bojiště superhrdinů a superpadouchů. A tentokrát to do sebe napálily opravdu těžké váhy.

Začněme od začátku - Spiderman je samozřejmě ten hodný. Hlášky mu nedocházejí ani při těch nejkrkolomnějších přemetech, vystřelovače pavučin si tentokrát taky naplnil vrchovatě, takže není jediný důvod, proč se nepustit po stopách Hobgoblina. Hobgoblin je samozřejmě ten zlý - pár lidí jeho fanatismus odskákalo a jeden malý kluk, totálně zblblý vznosnými průpovídkami o poslání, by si to ještě odskákat mohl. Zatím přišel zadarmo jen k vylepšené vizáži, ale to je samozřejmě jen přechodný stav. Když si to někdo odskáče, často také někdo přiskáče. (Hm, slabší, vím, jenže tentokrát to tak fakt bylo.) Přihopsal Spiderman a už už si to chtěl rozdat s Hobgoblinem na férovku, když - nečekán a nezván - vstoupil do místnosti další host pyrotechnického a demoličního večírku. Ghost Rider... S tím je to trochu složitější. Na první pohled byste do něj asi neřekli, že je to hodňouš, ale je to tak. Jen je trochu magor (s jeho ksichtem ani není divu), takže Spidey má najednou sice něco jako spojence, ale vlastně spíš konkurenta na nakloněné rovině. Takže bude ještě veselo.

Na Masky se čekalo dost dlouho. Původně byly inzerovány jako Modrá CREW s jubilejním číslem 10, ovšem poté, co tahle řada exla (i když se optimisticky stále ještě snažím věřit tomu, že je jen v kómatu), nebylo kam je nacpat. Nakonec CREWáci zvolili asi nejrozumnější postup a Masky vyšly jako Spiderman #11 - ovšem samozřejmě speciál, protože tomuhle sešitku trošku narostlo bříško - má plných čtyřiačtyřicet stran. To pochopitelně přináší ještě takový vedlejší efekt - stojí 79,- Kč. Z horších zpráv je to ovšem všechno.

Autorem Masek je Todd McFarlane a jestli jste ještě nikdy neslyšeli tohle jméno, dost dobře nechápu, proč vůbec čtete comicsy. Todd si napsal jak scénář, tak si to celé nakreslil - a to je na jednu stranu skvělá zpráva, ale na tu druhou už nepatří k nejlepším. Nač chodit dlouho kolem horké kaše. Jestliže kreslíř je McFarlane excelentní, jako scénárista je tuctový průměr, takže příběh rozhodně přinese hluboké zklamání těm, kteří čekali nějaké dechberoucí dějové zvraty a třeba ještě něco navíc. Ta trocha mystiky a náboženství, kterou prezentují víceméně jen Hobgoblinovy vznosně-magoroidní kydy, je svou triviálností chvilkami spíš úsměvná. Zvraty se také nekonají, protože celá story jede podle přesně nalajnované čáry, vyzkoušené už miliónkrát předtím. Takže scénáristicky slabý průměr, který zachraňuje snad jen scéna, v níž se Peter Parker - neohrožený Spiderman - polehoučku, potichoučku plíží z domu, aby nevzbudil manželku, která by mu mohla jeho výpravu za očistou New Yorku zarazit domácím vězením.

S kresbou je to přesně naopak. Jestliže se o nějaké dá říct, že je "nadupaná", tak právě o téhle. Nadhledy, podhledy a celostránkové (případně dvoustránkové) obrázky se střídají ve zběsilém tempu a Todd dokazuje, proč za dob jeho účinkování v žoldu Marvelu zájem o Spidermana tak vzrostl. Pevná, ale dynamická linka, perfektné vstižené lidské typy ve vedlejších rolích, to všechno je přesně tak, jak má být. Spidey je jako pravý pavouk chvíli hlavou dole, chvíli nahoře a chvíli tak, že nemůžete říct, kde je dole a kde nahoře a množství pavučin, které kolem sebe rozhazuje je pro McFarlanea naprosto typické. Trošku hůř dopadly barvy, pod nimiž je podepsán Gregory Wright - z velké části to však bude spíš zásluhou podkladů, které z ciziny přišly prý v dezolátním stavu. A navíc, není to žádná katastrofa. Prostě standardní coloring příběhu z regulérní série.

Tak jak to celé shrnout?
Přiznejme, že asi většina z nás čekala od Masek trošku větší nářez. Nakonec je štěstí, že nevyšly v Modré CREWi, protože formát speciálu v rámci měsíční řady jim sluší víc. Není to přesně to, co bych čekal od reprezentativního comicsového alba a za jeho cenu, takhle jsem s nimi však nadmíru spokojen. Ač scénáristicky průměr, kresebně naprostá špička, která se čte dobře a kouká se na ni ještě lépe. Spiderman se od #12 vrací do svého obvyklého rozsahu (a ke své obvyklé ceně), ale jestli se za deset měsíců dočkáme dalšího speciálu, zlobit se rozhodně nebudu.

Abych nezapomněl - překlad je v pohodě, chyby a překlepy se nekonají a závěrečná listárna vás provede stručně i historií obou u nás méně známých postav z hlavního trojlístku, takže vám na nich ledacos bude po přečtení pochopitelnější. Nuže, zase příště, mí comicsoví souputníci.

Autor: Radim Klimeš
Tento článek byl publikován 20.7.2000 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36