Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Světla Amalu #2 – Strašák

Světla Amalu 2

Recenzovat série je tak trochu problém. Autoři zůstávají povětšinou stejní a po pár dílech o nich člověk nevyhrabe ani drby. Začít přesvědčovat někoho, že u třistadvacátéhoosmého dílu by si měl sérii začít kupovat nebo s ní naopak praštit, taky není ono. Rovněž lze odříkat děj a prozradit nedočkavým čtenářům všechny zvraty a vyvrcholení, na něž tak dlouho trpělivě čekali, ale recenzent pak musí volat pyrotechniky k balíčkům od Anonyma. Jedinou záchranou jsou změny, za které se každý autor modlí, aby se alespoň dvě tři v novém díle vyskytly a on je mohl s velkým halasem světaznale rozpitvávat. Také lze zaplácat první odstavec nic neříkajícími kecy a doufat, že to čtenáře od zbylého tlachání, do kterého už lze napsat cokoliv, odradí. Ale to dělají jen ti nejzoufalejší.

Co, vy to ještě čtete? Sakra, musím si Světla nakonec přečíst a najít pár změn. Pro začátek začnu obvyklou omáčkou, třeba pak vymyslím něco zajímavějšího. Tak jsme se dočkali nového dílu Světel Amalu (to je dost bědný začátek). Jmenuje se Strašák (to už je lepší). V prvním díle jsme se seznámili se světem Fretek a Průsvitníků, kteří se mají v lásce asi jako sněhulák se sluncem. Vše končilo hromadným úprkem ve vzducholodi z malebného ostrova, který se stal obětí vzdáleného bratránka Gabčíkova. Na začátku Strašáka se objevují nové postavy Yz a Meth, které z jakéhosi záhadného důvodu propustil Velký strom, a které jsou obrazem chování Fretek a Průsvitníků. Jak se budou Yz a Meth chovat, lze sledovat v sídle Andrease, kam se všichni v pořádku dopravili.

Světla Amalu 2

A teď ke změnám (už jsou tady). Nejdřív ke scénáři Christopha Gibelina, který je pro mě vcelku zklamáním. Jeho příběh se mi jeví zbytečně rozvleklý, nedokáže čtenáře uchvátit. Hádky z prvního dílu trvají prakticky i celý druhý díl, a to bez jakýchkoliv větších zvratů. Veškeré pozadí děje je vyprávěno pouze literární formou a jediní Yz a Meth vytrhují scénář z průměru. Nejlépe Gibelina popisuje samotná Orana: “Čekání na okamžik přechodu se začíná protahovat…”

Pozitivnější změny je možné postřehnou u kresby Claire Wendlingové. Světla Amalu jsou přece jenom její rozjezdová dráha, kde s každým dílem nabírá na umu a Strašák není výjimkou. Vývoj lze postřehnut zejména v barvách, které nabyly méně jásavých odstínů a původně jednolité barevné plochy jsou více promalované. Také kresební linka není tolik kompaktní a Wendlingová dala přednost volnější ruce, nutno říct, že ku prospěchu věci.

Pokud to shrneme, tak zatímco si děj pohoršil, kresba naopak boduje o něco více. Světla Amalu však u mě zůstávají pořád dílem, na jehož pokračování se těším. Jen doufám, že se dočkám více příjemných změn, ať mám 1) o čem psát a 2) dočkám se báječných dobrodružství ve světě Velkého stromu.

Scénář: Christophe Gibelin
Kresba: Claire Wendlingová
Vydal: MOT v roce 2002

Autor: Martin Přibyl
Tento článek byl publikován 29.4.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36