Recenze Články
Comicsový katalog
Recenze
Články
 

Tomb Raider: Legenda o Medúzině masce

Tomb Raider: Legenda o Medúzině masceSamozřejmě, že bych teď mohl začít vysvětlovat, kdo je to vlastně Lara Croft. Mohl bych se obšírně rozepisovat o počítačových hrách, které stály na počátku její dráhy superstar počítačového věku. Hm, asi bych ze sebe udělal vola – většina z vás ty hry, na rozdíl ode mě, nejspíš hrála.

Dobře, můžu začít hlubokou psychologickou úvahou o tom, jak je vlastně možné, aby se shluk pixelů stal objektem prepubertálních erotických tužeb pařanských fanatiků… Ani to nebude to pravé ořechové, v aplikaci Freudových teorií na cokoli se taky necítím zrovna silný. Fajn, začneme úplně jinak…

Dráždit íránské fundamentalisty bosou nohou, tj. ukrást jim náhrdelník, který sami ukradli, to chce odvahu. Zvládne to jen skutečný tvrďák, někdo, komu nedělá nejmenší problém postřílet dvacet ozbrojenců obouruč, unést džíp, skočit ze skalního útesu ladného loměňáka a proletět vrtulí helikoptéry bez jediného škrábnutí. To už nikoho nepřekvapí, že se takovýhle tvrďák dokonce dokáže ještě chytit provazového žebříku, který z té helikoptéry visí. To už nikoho nepřekvapí nic.

Tak přesně takovýhle tvrďák je Lara Croft. I když by se při svých fyzických parametrech vyjímala mnohem lépe na obálkách prestižních módních magazínů, výrazně víc ji baví všechny výše vyjmenované sporty a ještě několik dalších navíc. Samozřejmě, že blízkovýchodní úvod je jen předehrou, typickou akční expozicí příběhu, postaveného na přehršli dramatických situací, několika náznacích archeologie, pár špetkách triviální mytologie a historie a především na zaoblených tvarech ve všech pozicích.

Pátrání po legendární Medúzině masce (mající údajně přesně ty schopnosti, které by člověk z jejího jména odvodil) zavede slečnu Croftovou nejprve do mořských hlubin, následně do Nepálu a nakonec do zemských hlubin tamtéž, kde se pochopitelně maska po staletí skrývá a jenom čeká na to, až se kolem ní pomlátí grupa ninjů a vlastní blbostí a hamižností odrovná jeden dobře utajený padouch.

Legenda o Medúzině masce kompletuje první čtyři sešity regulérní série Tomb Raider, jejímž scénáristou je Dan Jurgens a kresbu má na starosti Andy Park. Vydává ji pod hlavičkou nakladatelství Image studio Top Cow a to znamená, že se od ní dá očekávat jediné – profesionálně udělané dobrodružné čtení. Prostě vypnete mozek, pohodlně se usadíte a na posezení slupnete jednoduchou story, postavenou na těch nejzákladnějších principech, prověřených tisícovkami filmů, románů a comicsů. Lara je od svého vzniku nepokrytě inspirována doktorem Henrym Jonesem jr. (známým spíše pod aliasem Indiana – teda nechápu, jak může někdo psa pojmenovat tak idiotskyJ) a díky tomu je naprosto jasné, že se žádné sondy do běžného života usedlého archeologa nekonají. Slečna Croftová si v duchu svého předobrazu počíná spíš jako vykradač hrobů než jako seriózní vědec. Ne že by to nějak vadilo – příběh o vzrušujícím studiu zaprášených manuskriptů, roztažený na nějakých osmdesát stránek a odehrávající se mezi starobylými stěnami nějaké univerzitní knihovny by se asi bestsellerem nestal, byť by byl vystavěný a vykreslený sebelépe.

Touhle sáhodlouhou okecávačkou jsem chtěl říct asi tolik – je to prostě kozatý Indy. Není to tak dobré, ale je to docela zábavné. Sem tam se najde i nějaká ta suchá hláška a jedna scéna (únik ze střechy hořícího skladu petroleje) je fakt sranda. Bodka.

S kresbou je to také jednoduché. V Top Cow se kreslí víceméně (spíš více než méně) hodně podobně… Andy Park rozhodně není géniem, za jakého považuji třeba Michaela Turnera nebo Marca Silvestriho, ale je solidním kreslířem, který své řemeslo umí a dělá ho profesionálně. Na rozdíl od výše jmenovaných si tolik nelibuje v rozmáchlých dvoustránkových kompozicích, ale používá oblíbenou topcowovskou (no, napsané to slovo vypadá dost hrůzně) techniku – jeden obrázek většinou tvoří podklad stránky a na něm jsou rozmístěny zbylé kresby. Prostě solidní průměr. Jestliže vás při nahlédnutí do tiráže překvapí, že jsou tu uvedeni kreslíři tři, vysvětlení je nasnadě. Jonathan Sibal je inkerer a Jonathan D. Smith kolorista. Oba odvedli svou práci tak, jak ji už pár let odvádějí – dost slušně. V původním vydání jsou tyhle funkce samozřejmě rozděleny a mám pocit, že i v Calibre se toho mohli držet, ale je to detail nepříliš podstatný. Za větší problém tiráže bych považoval to, že je umístěna vpodstatě až v samotném příběhu…

Čímž se dostáváme k meritu věci.

Calibre Publishing se po oddělení od CREW docela rozjeli a to je dobře. Po třetím Sin City a GON jde o jejich třetí publikaci (navíc v rámci série Spider-Man vydali comicsové zpracování filmu X-Men) a protože mám docela rád comicsy od Top Cow, vůbec mě nemrzí, že zalovili právě v těchto vodách. Je to ostatně tah poměrně logický – Tomb Raider je i u nás ve své počítačové podobě sdostatek znám, čili je reálná šance, že se po knize vrhnou i comicsoví negramoti a kdo ví, možná u bublinoidních příběhů už zůstanou. Z tohoto hlediska tedy výhrada žádná a teprve čas ukáže, jestli je výše uvedená úvaha správná.

Žádné závažné výtky nelze mít ani k technickému provedení celé publikace. V Calibre sice trochu zmenšili formát, ale pokud vedle sebe nepoložíte americký a český výtisk, nejspíš to vůbec nezaregistrujete. Tisk je naprosto kvalitní, vazba jakbysmet (řekl bych dokonce, že je lepší, než vazba většiny podobných comicbooků amerických), použitý papír sice není ten kříďák, na němž vychází originál, ale není to na škodu a navíc by tím cena nejspíš vyletěla ještě výš.

Hm.

Takže jsme u prvního menšího zádrhele. Tomb Raider stojí 349,- korunek českých a to není rozhodně málo. Obávám se, že to bude mít na prodej neblahý vliv, je ovšem třeba si uvědomit, že je to levnější, než srovnatelný book, dovezený sem z US či Anglie a navíc – pro spoustu lidí nezanedbatelná výhoda – je česky.

Hm.

A máme tu zádrhel druhý. Nedá se svítit, několikaleté fungování CREWe a fakt, že měla obrovskou kliku na překladatele nás asi trošku zmlsal. Leonid Křížek, který pro Calibre překládal zatím všechny jejich věci, je prý profesionální překladatel. Ani by mě nenapadlo se hádat o to, jestli umí anglicky. Ale osobně se domnívám, že k profesionálnímu překladateli ještě patří také cit pro jazyk, do nějž tu angličtinu překládá, schopnost nepřekládat doslovně co do slov, ale spíše co do smyslu a vyznění příběhu a dialogů. A v tomhle aspektu to panu Křížkovi bohužel trošku kulhá. Jeho dialogy z větší části postrádají životnost a skřípající přechody mezi spisovnou a hovorovou češtinou tomu moc nepřidají. Na Tomb Raiderovi to sice není tak znát jako na Velké tučné zabíjačce, neb jde o dílko s výrazně menší literární hodnotou, ale i tak vás něco sem tam hodně zatahá za oči.

Podtrženo, sečteno.

Kromě trochu nepovedeného překladu se Legendě o Medúzině masce nedá vytknout nic. Jde o jeden z hitů současné mainstreamové produkce, navíc o docela čerstvou věc a pokud máte tyhle dobrodružno – akční „jonesovky“ rádi, nemůžete udělat chybu.

Autoři: Scénář: Dan Jurgens - Kresba: Andy Park, Jonathan Sibal, Jonathan D. Smith
Vydal: Calibre Publishing v roce 2000

Autor: Radim Klimeš
Tento článek byl publikován 5.4.2002 - další články od tohoto autora


Doporučujeme
Nejživější diskuse
Vaše připomínky a návrhy k podobě Comics serveru
22.2.2011, 10:35

Prozraďte, jaký je váš oblíbený comics a proč?
11.2.2009, 11:44

Comicsová scéna v Čechách a na Slovensku
27.1.2009, 18:22

Diskuse pro všechny (i budoucí) comicsové scénáristy
30.8.2006, 9:37

Evropský comics vs. Angloamerický comics
30.8.2006, 9:36